„Vláda uznává, že mocenská základna IS, neboli centrum jejich takzvaného chalífátu, je v Sýrii,” objasnil ministerský předseda před poslanci důvod rozšíření kanadské působnosti. Kanadská bojová mise bude podle Harpera prodloužena o rok a skončí tak až v dubnu 2016.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Kanada se tak stane po USA druhou zemí NATO, která bude útočit nejen v Iráku, ale také v Sýrii.

V Iráku je nasazeno deset kanadských letounů včetně šesti stíhaček. V Sýrii dosud vedle USA podnikají letecké údery Bahrajn, Saúdská Arábie, Jordánsko a Spojené arabské emiráty.

Další země NATO jako Británie, Francie či Belgie omezují své působení na Irák, neboť tamní vláda na rozdíl od syrského režimu s vojenským zásahem zahraničních armád souhlasila.

Opozice proti

Premiér zároveň požádal poslance o schválení těchto kroků, které sice není ze zákona nutné, avšak vláda chce ukázat jednotu země. Harperovi konzervativci mají v parlamentu většinu, a proto je podle agentury Reuters jisté, že bude plán při čtvrtečním hlasování schválen.

Předcházet tomu však patrně bude ostrá diskuse, neboť opozice s Harperovým záměrem nesouhlasí.

„Kanada nemá místo v této válce,” prohlásil v úterý lídr opozičních nových demokratů Tom Mulcair, podle něhož není pro rozšířené nasazení kanadských sil důvod. Podobně se k věci staví i další strany včetně centristické Liberální strany, která má podle průzkumů veřejného mínění šanci na vítězství v říjnových volbách. Argumentují například tím, že v případě Sýrie není situace tak jednoznačná jako v Iráku.

Harperův nekompromisní postoj vůči radikálním islamistům by podle průzkumů veřejného mínění mohl před říjnovými volbami u voličů bodovat. V pondělí zveřejněný průzkum pro televizi Global Television ukázal, že 66 procent Kanaďanů prodloužení mise proti Islámskému státu o další rok schvaluje.

Kanada má v Iráku téměř sedm desítek vojáků, kteří se podílejí na výcviku kurdských bojovníků a zároveň poblíž frontové linie pomáhají vzdušným silám určovat cíle úderů. I toto riskantní působení vyvolává v zemi rostoucí kritiku a opozice o něm chce diskutovat.