Ke třem stálým členům Rady bezpečnosti se údajně připojily také Španělsko, Litva, Chile a Nový Zéland. Už v sobotu nedoporučili umožnit dovoz zbraní do Libye pozorovatelé OSN. Hrozí podle nich totiž, že se výzbroj dostane do rukou milicí, jež proti vládě bojují.

Mezinárodně uznávaná vláda premiéra Abdalláha Sáního by chtěla zbraně využít v boji mimo jiné proti radikálům, kteří se přihlásili k organizaci Islámský stát, jež ovládá značné části SýrieIráku. Mělo by se údajně jednat o 150 tanků, dvě desítky bojových letadel, sedm vrtulníků, desítky tisíc útočných pušek a granátometů a milióny kusů munice.

Proti Libyi bylo v roce 2011 vyhlášeno embargo. Sáního vláda tak může importovat zbraně, ale jenom se souhlasem výboru RB OSN, který dohlíží na jeho dodržování. Pokud 15 států zastoupených v Radě bezpečnosti nedosáhne dohody, mohla by libyjská žádost zůstat trvale "zmrazena".

Nelegální obchod s ropou

RB OSN už delší dobu libyjskou vládu vyzývá, aby zajistila lepší kontrolu nad armádním arzenálem. OSN v únoru konstatovala, že úřady nejsou schopné zabránit milicím obchodovat nelegálně s ropu těženou v oblastech spadajících pod jejich kontrolu ani v nelegálním dovozu zbraní.

Boj s radikály z Islámského státu, ale i s dalšími milicemi s nejasnou loajalitou, komplikuje fakt, že v Libyi existuje kromě mezinárodně uznávané Sáního vlády a parlamentu v Tobrúku také islamisty podporované vedení v metropoli Tripolisu. To odmítlo po loňských červnových volbách odstoupit, a v zemi tak od té doby panuje dvojvládí.

Chaos se v Libyi začal šířit po pádu režimu dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. Právě mocenské vakuum umožnilo mimo jiné vzestup radikálních organizací jako IS nebo Ansar aš-Šaría.