Rakety, které byly vypáleny do vzdálené oblasti měst Zichron Ja'akov, Caesarea a Hadera, patřily podle izraelských zdrojů k typu M-302. Analýza zbytků rakety v Hadeře ukázala, že jde o syrský výrobek, uvedl list Jerusalem Post.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Raketa M-302 Chajbar-1 o ráži 302 mm má dostřel 90 až 160 kilometrů. Má je ve výzbroji také libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které s nimi v roce 2006 za tzv. letní války ostřelovalo izraelská města. To bylo vůbec první použití těchto střel. Pětimetrová půltunová střela je odvozena z čínské rakety WS-2. Z jejího předchůdce WS-1 Írán vyvinul vlastní obdobnou raketu Fadžr-5 ráže 333 mm. Podle některých zdrojů jsou jménem Chajbar označovány i rakety Fadžr-5 ve výzbroji Hizballáhu a má je mít jak Hamás, tak i Islámský džihád.

Desítky raket zajistilo izraelské komando

Čtyřicet podobných raket bylo zajištěno v březnu na lodi Klos-C plující z Íránu pod panamskou vlajkou v Rudém moři. Podle Izraele byl náklad určen pro pásmo Gazy. Jak uzkazuje animace vytvořená Izraelskými obrannými silami, rakety byly nejdříve letecky přepraveny ze Sýrie do Íránu a tam přeloženy na íránskou loď, která je měla dopravit do Súdánu, odkud by se po souši přes Egypt propašovaly do pásma. [celá zpráva]

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Jak se pašovaly rakety ze Sýrie přes Írán směrem ke Gaze

Podle listu Haarec se ještě před zadržením lodě Klos-C podařilo do pásma Gazy dostat několik desítek těchto střel. K možnosti, že by se rakety vyráběly přímo v izolované palestinské enklávě, se staví skepticky Tal Inbar, odborník na raketové střely z izraelského Kosmického výzkumného střediska při Fisherově institutu pro letecká a kosmická strategická studia (instituci založilo izraelské letectvo). „Co já vím, neexistuje tam (v pásmu Gazy) místní produkce střel M-302,“ prohlásil Inbar.

Rakety na palubě lodi plující z Íránu, které zajistilo izraelské námořnictvo.

Rakety na palubě lodi plující z Íránu, které zajistilo izraelské námořnictvo.

FOTO: Israel Defense Forces

O nebezpečnosti střel svědčí to, že izraelská komerční metropole Tel Aviv leží 70 kilometrů od Gazy, a přesto jsou radikálové z Hamásu schopni dostřelit až tam a „provětrat” izraeský protiraketový systém Iron Dome.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Izraelská města chrání před palestinskými střelami systém Iron Dome

Hamás má dále stovky raket o dostřelu do osmdesáti kilometrů, uvedl brigádní generál Itai Baron, který stojí v čele výzkumného oddělení vojenského zpravodajství. Raket o dostřelu do 40 km má tisíce, mnohé ale mají dostřel jen deset až dvacet kilometrů. Další střely má ve výzbroji Islámský džihád, který operuje do jisté míry samostatně.

Vyrábíme si to sami, tvrdí Hamás

Hamás ale uvedl, že na Haifu vystřelil raketu vlastní výroby R160 a Jeruzalém a Tel Aviv ostřeloval raketami M75. [celá zpráva]

Tisková agentura MINA uvedla s odvoláním na Hamás , že R160 je poslední nejpokročilejší verzí kásamů. „Číslovka 160 znamená dostřel v mílích,“ uvedl nejmenovaný představitel Hamásu. R podle něj odkazuje na jméno jednoho z vůdců Hamásu, raketového experta Abdula Azíze Rantísího, který byl zabit Izraelci v roce 2004.

Podle Hamásu se rakety vyrábějí přímo v pásmu. Na fotografii, kterou MINA přikládá, ale rozhodně není raketa o dostřelu 100 km, nýbrž některý z kásamů.

Podle serveru Debka byly střely R160 vypáleny i na Binjaminu a Caesareu. Server uvádí, že izraelská armáda o těchto raketách nevěděla.

Pravděpodobnější ale je syrský původ střel, tvrzení o jejich garážové výrobě má zřejmě uchránit spojence Hamásu a pozvednout morálku Palestinců.