Ghaní vystřídá v čele státu Hamída Karzáího, který vládl zemi od svržení Tálibánu s pomocí americké invaze v roce 2001 a o třetí mandát se podle ústavy již ucházet nemohl.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ghaní má pověst mezinárodně uznávaného ekonoma. Po vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu v roce 1979 odjel do USA, kde získal doktorát z antropologie na Columbijské univerzitě. Byl zaměstnancem Světové banky a pracoval na projektech v Číně, Indii a Rusku.

Kritizoval mezinárodní pomoc

Do Afghánistánu se vrátil v roce 2001 a od ledna 2002 pracoval jako poradce prezidenta Karzáího. V této funkci spolupracoval s mezinárodními organizacemi, byl hlavním spojovacím článkem mezi humanitárními organizacemi a afghánskou prozatímní vládou. Mezinárodní organizace podrobil kritice kvůli vysokým částkám, které nabízejí za práci, a tak diskriminují místní orgány.

V letech 2004 až 2008 působil jako ministr financí v Karzáího vládě. V roce 2006 se o něm uvažovalo jako o možném nástupci generálního tajemníka OSN Kofiho Annana.

Podporují ho Paštunové

Nový prezident pochází z význačné paštunské rodiny, není proto divu, že na jeho straně stojí především Paštunové, což je největší skupina z asi dvaceti afghánských národností.

Jeho protikandidát Abdulláh je synem paštunského otce a tádžické matky a podporují ho hlavně Tádžikové. Ti v Afghánistánu tvoří druhou největší etnickou skupinu (přes 25 procent).

Prezidentští kandidáti se ještě před oznámením výsledků navzájem obviňovali z volebních podvodů a hrozili, že výsledky hlasování z 14. června neuznají.  Zveřejnění předběžných výsledků hlasování bylo kvůli obviněním několikrát odloženo. Kvůli nejrůznějším nesrovnalostem bylo na hlasování podáno přes 2500 stížností a byly přepočítány hlasy z takřka 2000 volebních místností.