Kurdské vedení je v důsledku ovládnutí severu a západu Iráku sunnitskými radikály také pro vznik autonomního sunnitského regionu, jak před časem prohlásil kurdský premiér Ničirvan Barzání.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle hlavy kurdské oblasti Masúda Barzáního podporují Kurdové politické řešení krize, ale samostatnost považují za své přirozené právo. „Všechno, co se nedávno stalo, ukazuje, že dosažení nezávislosti je právem Kurdistánu. Od teď nebudeme zakrývat, že je to naším cílem. Irák už je fakticky rozdělen. Máme v této tragické situaci setrvávat?“ řekl.

Kurdové mají dobře vyzbrojenou a disciplinovanou armádu, která po útěku irácké armády před sunnitskými radikály z organizace Islámský stát v Iráku a v Levantě (ISIL) zabrala dříve sporná území včetně okolí Kirkúku, bohatého na ropu.

FOTO: David Ryneš, Novinky

Kurdskou nezávislost podporuje izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je to nutná odpověď na postup ISIL, který v Iráku a Sýrii vyhlásil chalífát. [celá zpráva]

Kurdové žijící také na území Turecka, Sýrie a Íránu usilují dlouhodobě o osamostatnění, ale nenacházejí prakticky žádnou podporu. Ani myšlenka na rozdělení Iráku nemá u sousedů ani v USA příznivce.

V atmosféře obav z dalšího postupu radikálů ISIL na Bagdád se v úterý poprvé od dubnových voleb sešel parlament. Své zasedání záhy do příštího týdne přerušil, když se nepodařilo zvolit předsedu. Ani vládu se stále vítězi voleb - dosavadnímu premiérovi Núrímu Málikímu - nedaří sestavit. Kromě toho, že nemá partnery do koalice, mu podle arabského serveru Aš-Šark al-Avsat hrozí rebelie ve vlastních šíitských řadách.