„Lid dnes (v neděli) zmařil záludné plány a nemorální pasti těch, kteří útočili na Turecko. Pronikneme až do jejich doupat, uvidíte. Je načase udělat čistku, v rámci justice,” řekl na setkání s tisícovkami svých přívrženců před sídlem své islámsky orientované Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v neděli večer v Ankaře.

Po sečtení naprosté většiny odevzdaných hlasů získala podle místních médií pravicová AKP 45 procent, zatímco hlavní levicová opozice jen 28 procent hlasů. Erdoganova formace, která je u moci od roku 2002, si podle AFP kromě jiného nejspíš udrží i vedení dvou nejvýznamnějších tureckých měst, Ankary a Istanbulu.

„Tato čísla ukazují, že Erdogan přežil skandály bez velkých škod. Voliči si mysleli, že pokud padne Erdogan, padnou s ním i oni,” řekl AFP turecký politolog Mehmet Akif Okur. Mnozí lidé mu vytýkají jeho autoritativní styl, ale především ho vnímají jako osobnost, která dokázala oživit tureckou ekonomiku, i když zbavuje Turecko sekularismu.

Volby se považovaly za test premiérovy popularity. Šedesátiletý Erdogan již dříve prohlásil, že hodlá odstoupit, pokud jeho strana nezvítězí. Erdoganův kabinet řeší množství skandálů, jedním z nich je korupční aféra, do které byli zapleteni někteří ministři. Erdogan tvrdí, že obvinění z korupce je spiknutím organizovaným jeho ideologickým protivníkem, umírněným islámským duchovním Fethullahem Gülenem, který žije ve Spojených státech. V souvislosti s policejním vyšetřováním proto začal tvrdě bojovat s justicí, kterou viní z předpojatosti, a v rámci tohoto boje dal propustit či přemístit několik tisíc policistů, státních zástupců a soudců. [celá zpráva] Kritiku si turecký premiér vysloužil i za zablokování komunikační sítě Twitter [celá zpráva] a portálu YouTube [celá zpráva].

Napětí v Turecku v posledních dnech před volbami narůstalo. Při střetech, které nedělní volby doprovázely, zemřelo podle agentury Reuters na jihovýchodě země osm lidí.