Sankce vůči Sýrii a jejím představitelům začaly platit v roce 2011. Od té doby byl seznam dotčených osob a firem několikrát rozšířen. Bušra Asadová je také vdovou po vysokém důstojníkovi. EU proto shledala, že Asadová má z režimu prospěch, je s ním spojena a má s ním finanční vazby. Její jméno se tak ocitlo na seznamu osob, kterým byly zmrazeny finanční prostředky v EU a zakázán vstup na území Unie.

EU podle tribunálu svůj postup dostatečně odůvodnila a neporušila právo prezidentovy sestry na obhajobu ani na soudní ochranu.

Tribunál došel k závěru, že účinnost sankcí, které se mají týkat vedení syrského režimu, by mohla být omezena, kdyby se daly snadno obejít prostřednictvím rodinných příslušníků. Soud odmítl argumenty Asadové, že jako žena v domácnosti nevykonává veřejnou či hospodářskou funkci.

Tribunál uznal, že sankce omezují právo prezidentovy sestry na vlastnictví a zasahují jí do soukromého života. Vzhledem "k prvořadé důležitosti ochrany civilního obyvatelstva v Sýrii" a pravidelnému přezkoumávání podoby sankcí má soud za to, že omezení nejsou nepřiměřená.