Podle údajů káhirské televize se podpora nové ústavy pohybuje kolem 96,1 procenta, proti ústavě hlasovalo 3,9 procenta oprávněných voličů. Předběžné výsledky byly oznámeny po sečtení zhruba poloviny odevzdaných hlasů. K urnám mělo právo přijít na 53 miliónů Egypťanů.

Po oba dny referenda bděly nad bezpečným průběhem hlasování početné policejní i armádní jednotky. U hlasovacích středisek a v ulicích hlídkovalo na 160 000 vojáků a 200.000 policistů. V úterý vyvolali stoupenci Mursího potyčky, které si na různých místech vyžádaly životy nejméně 11 lidí, na 300 osob bylo zatčeno.

Nový základní zákon by měl nahradit ústavu, kterou v roce 2012 prosadili muslimští konzervativci v čele s prezidentem Muhammadem Mursím, jehož loni v létě sesadili vojáci. Islamisté, jejichž hnutí Muslimské bratrstvo armáda po svržení Mursího zakázala a zařadila na seznam teroristických organizací, vyzvali k bojkotu referenda.

Svoboda vyznání a větší moc armády

Nová ústava garantuje svobodu vyznání, ale posiluje pozici armády, která loni odstavila islamistického prezidenta Muhammada Mursího. Po dobu následujících dvou prezidentských mandátů, tedy osmi let, musí být ministrem obrany voják a s jeho jmenováním musí souhlasit generální štáb armády. Parlament ani vláda nebudou mít právo zasahovat do rozpočtu armády.

Ústava zaručuje „absolutní” svobodu vyznání, zatímco předchozí ji omezovala jen pro věřící monoteistických církví - islámu, křesťanství a judaismu. Islámský zákon šaría zůstává základem práva, tak jako tomu bylo od roku 1970, z textu ale vypadl článek přijatý za vlády prezidenta Mursího, který přesněji definoval principy využití islámského práva. Vyškrtnuta byla rovněž pasáž, která roli hlavního dozoru nad dodržováním práva přiřkla univerzitě Al-Azhar jako hlavní islámské instituci státu.