„Řekl mi, že mu na penězích a kariéře nezáleží,“ řekl Burakův bratr Mustafa deníku Bild, který o Karanově úmrtí informoval v pondělí. Jeho sestra Zuhal doplnila: „Burak mluvil jen o džihádu a dalších vojenských věcech“.

Burak měl přitom zprvu jiné vyhlídky. Středopolaře ze západoněmeckého Wuppertalu si vybrali už v jeho 16 letech do reprezentace, za kterou odehrál sedm zápasů. Následovalo angažmá v prestižní Bundeslize v týmu Hannoveru 96 a posléze v druhé lize v Cáchách. Mezi jeho spoluhráči byly i pozdější hvězdy Sami Khedira (dnes hraje v Realu Madrid), Kevin Prince Boateng (nyní v Schalke 04) nebo Lewis Holtby (v Tottenhamu Hotspur).

Chtěl už do Afghánistánu

Před pěti lety však přišel v Karanově životě obrat. Ve svých 20 letech s fotbalem skončil, podle rodiny se totiž dostal do vlivu islamisty z Wuppertalu Emraha Erdogana, s nímž se znal několik let. Postupně se radikalizoval.

Podle německé rozvědky se oba muži ve společnosti Erdoganova bratra pokusili vycestovat do válečného Afghánistánu. Bratrům se to povedlo, Karanovi nakonec ne.

Bünyamin Erdogan byl zabit v říjnu 2010 při náletu amerického bezpilotního letounu. Emrah skončil letos u soudu ve Frankfurtu, je obviněn ze spojení s pákistánskou Al-Káidou a somálským Aš-Šabábem. Nejprve působil na afghánsko-pákistánské hranici, pak se přesunul do Afriky. Loni ho zatkli v Tanzánii.

Burak Karan se vydal do Sýrie před deseti měsíci, a to i se svou 23letou ženou a dvěma dětmi ve věku tři roky a deset měsíců. Jeho bratr Mustafa novinám potvrdil, že zemřel u severosyrského Azazu při vzdušném úderu. Říká však, že v Sýrii jen pomáhal a nebojoval.

To je ale v rozporu s oslavným videem neznámé islámské skupiny, které se před měsícem objevilo na internetu. Burak na něm pod jménem Abú Abdulláh al-Turkí pózuje se zbraní v ruce.

V Sýrii bojuje proti silám prezidenta Bašára Asada odhadem 220 německých občanů.

Konflikt trvá dva a půl roku. Padlo v něm přes sto tisíc lidí.