Původ Chameneího finančního zázemí šest měsíců šetřila agentura Reuters. Zjistila, že peníze spravuje nadace označovaná perskou zkratkou Setad. Založil ji vůdce revoluce ajatolláh Ruholláh Chomejní s cílem upevnit svou moc. V minulých šesti letech se z ní stal "podnikatelský moloch", který zasahuje do všech odvětví íránské ekonomiky, do finančnictví, ropného průmyslu, telekomunikací, výroby antikoncepce i chovu pštrosů.

Hodnota majetku nadace je o 40 procent vyšší než íránské příjmy z ropy za loňský rok. Je to také mnohonásobně více, než bylo předpokládané jmění šáha Rezy Pahlavího. Svrženého šáha islámská administrativa obvinila, že spolu s manželkou ukradl 35 miliard dolarů, což by v přepočtu s nynějšími kurzy činilo 79 miliard dolarů.

Prostředek boje

Chameneí je znám spartánským způsobem života a pro vlastní obohacení zřejmě peníze nepoužívá. Pomáhají mu však udržet se v čele země a vládnout nad soupeřícími frakcemi. "Tyto příjmy vysvětlují nejen to, že se Chameneí udržel v pozici 24 let, ale i to, že do svých rukou soustředil víc moci než jeho uctívaný předchůdce. Setad mu zajišťuje možnost operovat nezávisle na parlamentu a národním rozpočtu a izoluje ho od nepřehledných půtek," napsal Reuters.

Podle jeho zjištění jmění pochází hlavně ze zabaveného majetku oponentů režimu a lidí, kteří žijí v cizině. Zabavuje se i majetek členů zakázaného hnutí baháí. Při soudních sporech právníci Setad tvrdí, často lživě, že zabavené nemovitosti byly opuštěné. Nadace je konfiskuje jménem duchovního vůdce a pak je prodává na aukcích anebo za jejich navrácení žádá peníze od původních majitelů. Jenom v květnu nadace v aukcích nabízela 300 nemovitostí, z nichž mnohé měly hodnotu v řádu miliónů dolarů.

Z peněz nahromaděných nadací Setad se sice postavily školy nebo silnice v chudých oblastech Íránu, ale majetek se spíše hromadí, neutrácí. Hradí se z něj také chod Chameneího úřadu, který čítá 500 lidí.

Nadace se řídí dekretem, který Chomejní podepsal krátce před smrtí v roce 1989. Umožňoval převzít a prodat nemovitosti opuštěné majiteli za revolučního chaosu. Nadace měla podle původních záměrů trvat dva roky a měla pomáhat válečným veteránům a chudým. Teď ale vlastní podíly v desítkách íránských podniků státních i soukromých a tvrdí, že chce vytvořit konglomerát, který zajistí ekonomický růst Íránu. Neexistuje nadřazený orgán, který by mohl majetek Setadu zpochybnit.

Činnost nadace neušla Spojeným státům, které Setad zahrnuly mezi organizace, na něž se vztahují sankce. Mluvčí nadace v e-mailu Reuters napsal, že šířené informace o Setadu považuje za nesprávné. Potvrdil také, že se nadace snaží právními prostředky zvrátit rozhodnutí amerického ministerstva financí o sankcích, a že pokud informace Reuters Írán v tomto sporu nějak poškodí, bude za to agentura odpovědná.