Článek
„Vojenský puč byl proveden pod vedením CIA jako akt americké zahraniční politiky,“ píše se v jednom z dokumentů.
Plánovač akce Donald Wilber pak osvětluje důvod puče: „Koncem roku 1952 bylo jasné, že Mussadekova vláda v Íránu není schopna dosáhnout dohody o ropě se západními zeměmi, které měly o dohodu zájem“.
Wilber uvádí, že Mussadeka motivoval jen „osobní zájem na moci“, kterou vykonával „nezodpovědně a na základě emocí“, v důsledku čehož byl „nebezpečně“ oslaben íránský šáh i armáda. Američanům se také nelíbilo, že Mussadek „úzce spolupracoval“ s íránskými komunisty.
„Ve světle těchto faktorů bylo shledáno, že Íránu reálně hrozí, že se ocitne za železnou oponou. Pokud by k tomu došlo, znamenalo by to vítězství Sovětů ve studené válce a významný nezdar Západu na Blízkém východě. Nenašla se žádná jiná akce k nápravě panujících poměrů než tajný operační plán (převratu)”, doplnil Wilber.
Spojeneckého šáha smetli až islamisté
Íránci zvolili Mussadeka ve volbách v roce 1951. Premiér záhy zahájil znárodňování ropného průmyslu, který kontrolovali Britové. V boji o moc musel stranou šáh Muhammad Rezá Pahlaví, který se poroučel do zahraničí a mohl se vrátit až po převratu jako blízký spojenec USA.
CIA pak připravila mediální kampaň proti Mussadekovi v íránských i amerických médiích a podpořila opozici a protesty proti premiérovi. K prošáhovským silám se brzy připojila armáda a v srpnu 1953 už byla většina Mussadekových lidí v exilu, anebo ve vězení. Šáh Pahlaví pak vládl až do islámské revoluce v roce 1979.
Informace o podílu Američanů na odstranění Mussadeka nejsou nové. V minulosti o záležitosti otevřeně hovořili ministryně zahraničí Madeleine Albrightová i prezident Barack Obama. Zpravodajské služby ale dosud k případu mlčely.
Listiny byly podle stanice BBC uvolněny na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Materiály potvrzují, že s pučem Američanům pomáhala britská rozvědka MI6.
