Na íránské straně je plynovod již hotov. Pákistánská větev v délce 780 km by měla být dokončena do dvou let.

Plynovod měl původně vést až do Indie, která nakupovala plyn z Íránu. Jednání o jeho stavbě začala v roce 1994, ale Dillí v roce 2009 od plánu ustoupilo. Spojené státy uváděly, že plynovod umožní Íránu zvýšit export plynu a to podkopá snahu zvýšit tlak na Írán kvůli jeho jadernému programu.

Íránský prezidnet Mahmúd Ahmadínežád (vlevo) se svým pákistánským protějškem Asifem Alím Zardarím po uzavření dohody a stavbě plynovode.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád (vlevo) se svým pákistánským protějškem Asifem Alím Zardarím po uzavření dohody a stavbě plynovodu

FOTO: Mian Khursheed, Reuters

Spojené státy se nyní obávají, že plynovod z Íránu do Pákistánu omezí dopad sankcí na Írán. Americké ministerstvo zahraničí už své obavy dalo Pákistánu najevo minulý týden ještě před uzavřením dohody. USA tvrdí, že Pákistán má i jiné možnosti, jak řešit palivovou krizi, USA upřednostňují dodávky plynu z Turkmenistánu přes Afghánistán.

Nedostatek paliv je v Pákistánu kritický a plyn z Íránu může pomoci vyřešit situaci nejrychleji. Dohoda také ukazuje stále narůstající trhliny ve vztazích mezi USA a Pákistánem, které se prohloubily poté, co americké speciální jednotky zabily v Abbottabádu Usámu bin Ládina a pokračují nálety amerických bezpilotních letadel na kmenová území na severozápadu Pákistánu. Islámábád také nemá velkou důvěru v plynovod přes Afghánistán a svá kmenová území.