"Stále vyjednáváme. Nezaplatili jsme jediný dinár a ještě jsme se neshodli na konečné verzi. Byl to jenom návrh," řekl v sobotu Dulajmí, který za Irák s Moskvou vyjednává.

Málikího mluvčí Alí Musáví ale předtím tvrdil, že kontrakt, který byl podepsán za říjnové premiérovy návštěvy Ruska, byl zrušen. Měl hodnotu 4,2 miliardy dolarů (84 miliard korun) a jeho součástí prý byla dodávka bojových vrtulníků a protileteckých raketových systémů.

Musáví i po Dulajmího tiskové konferenci trval na své verzi. "Dohoda byla zcela zrušena. Zahájili jsme s Moskvou nová jednání, protože potřebujeme zbraně. Tato jednání se ale budou týkat modernějších zbraní a také smlouvy budou mít jiný charakter," řekl Músáví bez dalších detailů.[celá zpráva]

Ruské velvyslanectví v Bagdádu zprávu nekomentovalo, ale nejmenovaný ruský zdroj blízký zbrojnímu průmyslu řekl agentuře RIA Novosti, že za zrušením původního kontraktu jsou USA. "Irák byl k prohlášení přinucen Spojenými státy, které se snaží smlouvu překazit," sdělil. Músáví ale popřel jakýkoli vliv USA na dohodu s Ruskem.

Irák potřebuje nutně zmodernizovat svou armádu a hlavním dodavatelem zbraní pro něj byly dosud USA. V Iráku se ale hovoří o průtazích v dodávkách. Ruské zbraně měly tyto výpadky nahradit.

Zájem o ruské i americké zbraně 

V původní smlouvě s Ruskem mělo být 30 bojových vrtulníků Mi-28 vyzbrojených protileteckými i dalšími střelami a 42 protiletadlových systémů Pancir-S1. Irák má prý také zájem o stíhací letouny MiG-29 a o těžkou výzbroj.

Se Spojenými státy Irák uzavřel zbrojní dohodu za 11 miliard dolarů. USA mu v jejím rámci dodají stíhací bombardéry F-16, tanky Abrams, děla i obrněné vozy. První z bombardérů mají být v Iráku příští rok.

Irák tvrdí, že není dostatečně vyzbrojen k obraně své hranice a proti radikálním skupinám. Diplomaté v Bagdádu považují zbrojní dohodu s Moskvou za snahu Iráku vyhnout se závislosti na americkém vojenském vybavení a také za snahu vytvořit si výhodnější pozici pro zbrojní jednání s Američany.