Dohody s ruskou stranou podepsal během svých návštěv v dubnu, červenci a srpnu irácký ministr obrany Saádún Dulajmí . Další podrobnosti nejsou dostupné, uvedl Reuters.

Podle ruského listu Vedomosti mají Rusové do Iráku mimo jiné dodat 30 bitevních vrtulníků Mi-28 a 42 raket země-vzduch Pancir-S1. Údajně se také vedou jednání o nákupu letounů MiG-29 a obrněných vozidel. Vedomosti podotkly, že se jedná o největší zbrojní zakázku pro Rusko za posledních šest let.

Odklon od USA

Agentura AFP poznamenala, že irácká vláda usiluje o to zbavit se silné závislosti na amerických zbraních a technologiích. To je patrné už z prohlášení premiéra Núrího Málikího, který řekl, že nechce, aby Irák byl "součástí něčího zbrojního monopolu".

"Kupujeme zbraně na základě potřeb, které máme," prohlásil premiér podle BBC a dodal: "Máme dobré vztahy s USA i Íránem."

Nejen zbraně, ale i ropa

AFP také uvedla také, že obchodní styky obou zemí se zřejmě rozšíří i v oblasti energetiky. S Málikím je v Moskvě ministr obchodu a ropného průmyslu i předseda státního investičního úřadu. Rusové usilují o opětovné nabytí svých pozic v Iráku z doby před pádem exprezidenta Saddáma Husajna v roce 2003.

Nové dohody znamenají podle AFP jasné posílení spolupráce Bagdádu s Moskvou a zesílení pozice ruského prezidenta Vladimira Putina jakožto regionálního vůdce. Spojenectví Iráku a Ruska se projevuje také ve sdíleném postoji vůči konfliktu v Sýrii. Oba státy podporují prezidenta Bašára Asada v jeho boji s opozicí.

Mezinárodní úřad pro energetiku (IEA) v úterý uvedl podle listu Financial Times, že očekává prudký vzrůst vývozu irácké ropy. Na konci desetiletí by se měl minimálně zdvojnásobit a v roce 2030 bude Irák druhým největším světovým vývozcem ropy po Saúdské Arábii. Hlavní ekonom IEA Fatih Birol prohlásil, že by produkce irácké ropy mohla být "klíčová pro zdraví světové ekonomiky". Mohla by pokrýt 45 procent z růstu požadavků po ropě, po které je hlad především v rozvíjejících se asijských ekonomikách, například v Indii.