Žaloba se mimo jiné opírala o přiznání tří Hášimího strážců, kteří tvrdili, že za vykonané vraždy politikových odpůrců dostali peníze, které jim vyplácel Hášimího zeť.

Hášimí do Turecka uprchl přes irácký Kurdistán a do Bagdádu vzkázal, že se procesu zúčastní, pokud by se konal v Kurdistánu, tedy tam, kde nepřevažuje vliv šíitů. S tím ale úřady nesouhlasily, podobně jako nevyhověly žádosti obhajoby, aby byl pro tento případ ustaven zvláštní tribunál.

Případ zostřil již tak napjaté vztahy iráckých šíitů k menšinovým sunnitům a Kurdům, ale také vztahy Bagdádu s okolními sunnitskými arabskými zeměmi.