Učinili jsme tak v zájmu Afghánistánu," citovala agentura Reuters poslance Daúda Kalakáního. Podle něj se hlasování zúčastnilo 180 z celkem 249 členů parlamentu a jen čtyři byli proti.

Dohoda předpokládá působení Američanů v Afghánistánu nejméně dalších deset let; početní stavy ani výši americké finanční pomoci prý neupřesňuje.

Afghánská média v posledních týdnech informovala o snaze PákistánuÍránu vyvíjet na afghánské politiky tlak s cílem zmařit ratifikaci dohody. Pákistánský velvyslanec v Afghánistánu údajně pohrozil, že pokud dokument bude schválen, bude z Íránu vyhoštěno na dva miliony afghánských uprchlíků. Islámábád i Teherán tuto informaci popřely.

Jedna z afghánských poslankyň nicméně hovořila o frustraci, kterou vyvolávají pákistánské a íránské snahy o zasahování do afghánských záležitostí. Od dalšího člena parlamentu prý ovšem zaznělo varování, že afghánsko-americká dohoda je "tajemná a nejednoznačná".

"Tato dohoda dává afghánskému lidu a celému světu na vědomí, že Afghánistán je přítelem a partnerem Spojených států," prohlásil Obama při své bleskové návštěvě Afghánistánu počátkem května.

Američané považují pomoc Afghánistánu za nebytnou, pokud má režim v Kábulu úspěšně čelit ozbrojené opozici. Dokument vyjednávači obou zemí připravovali dvacet měsíců. Údajně nakonec vypustili kontroverzní články, které by mohly v afghánském parlamentu narazit a které se kupříkladu týkaly fungování věznic, kde jsou zadržováni povstalci.

Severoatlantická aliance, která má nyní v Afghánistánu na 130 000 vojáků především v amerických uniformách, tento týden na summitu v Chicagu potvrdila záměr stáhnout v příštím roce své jednotky, jež se v asijské zemi podílejí na bojových operacích. Napříště podle generálního tajemníka aliance Anderse Fogha Rasmussena bude NATO poskytovat Afghánistánu "radu, výcvik a pomoc".