„Někdy byli lékaři zastrašováni a odrazovali nás od založení zdravotnického zařízení, protože je situace příliš riskantní,“ uvedl chirurg Lékařů bez hranic, jehož tým v Idlíbu provedl několik operací. „V jedné veřejné nemocnici jsme pracovali s vypětím všech sil tři dny v kuse. Operovali jsme 15 zraněných lidí a poté museli vše za 10 minut sbalit kvůli blížícímu se útoku,“ popsal situaci.

„Někdy jsou dostupné zásoby a infrastruktura, ale strach a riziko zatčení jsou tak velké, že lékaři se zdráhají ošetřovat pacienty,“ dodal s tím, že jedna nemocnice ve městě už byla zničena.

„Být chycen s pacientem je jako být chycen se zbraní,“ řekl syrský ortoped, se kterým se Lékaři bez hranic setkali v Idlíbu.

Pomoc není pro každého 

Ačkoliv Lékaři bez hranic nemají úplný přehled o zdravotnické situaci v Sýrii, a to kvůli tomu, že neobdrželi povolení k práci v zemi, zkušenosti z Idlíbu jsou podobné jako z dalších měst. Přestože nemají povolení k práci v Sýrii, Lékaři bez hranic pomáhají i v Dará, Hamá, Damašku a Idlíbu prostřednictvím přísunu léků a zásob ze sousedních zemí.

„Viděli jsme militarizovaná zdravotnická zařízení, což znamená, že přístup ke zdravotní péči závisí na tom, ke které straně patříte,“ uvedl ředitel operací Lékařů bez hranic v Bruselu Brice de la Vingne a dodal: „Zdravotnická zařízení jsou napadána, což ohrožuje pacienty a brání zdravotníkům ve výkonu jejich práce. Zdravotnická zařízení a lékárny jsou rabovány a ničeny.“

„Mnoho syrských kolegů je nezvěstných,“ doplnila ředitelka operací Lékařů bez hranic v Paříži Marie-Noëlle Rodrigue. Vyzvala všechny strany konfliktu i úřady, aby zajistily podmínky pro práci zdravotníků tak, aby se nemuseli bát odvety a aby mohli zranění lidé bezpečně najít a obdržet okamžitou pomoc a nemuseli se uchylovat z obavy ze zatčení do neadekvátních improvizovaných klinik.