Muslimské bratrstvo je nejsilnější skupinou v dolní komoře parlamentu, kde má jeho Strana svobody a spravedlnosti skoro polovinu křesel. Spolu s radikálnějšími salafisty ze strany Núr, druhými v parlamentních volbách, žádalo odchod premiéra jmenovaného armádou, aby mohlo vytvořit vlastní vládu. Armáda ale takový krok odmítla a v narážce na události z minulého století, kdy bylo Bratrstvo postaveno mimo zákon, vyzvala "všechny, aby si vzali poučení z historických lekcí".

Dva prominentní liberální politici v pondělí vyjádřili obavy nad "extrémní nadvládou islamistů" v komisi a nad malým zastoupením žen, mládeže a křesťanů a oznámili, že na své členství v tomto orgánu rezignují. Dalších 11 liberálních a levicových politiků tak podle webu deníku Al-Ahrám učinilo již dříve. Celkový počet křesťanů a žen v komisi tak klesl o dva na deset.

Islamisté podle agentury AP využili svého postavení v parlamentu při formování panelu pověřeného přípravou nové ústavy. Ve 100členné komisi vybrané oběma komorami parlamentu je skoro 60 islamistů, jmenováno do ní bylo ale jen šest žen a šest křesťanů. Křesťané v převážně muslimské zemi tvoří asi desetiprocentní menšinu.

Ohrožené předání moci

Třenice mezi armádou a Bratrstvem by podle AP mohly ohrozit předání moci do rukou civilistů, které se má uskutečnit do 1. července. Zároveň by ale mohly vytvořit prostor pro liberální a sekulární skupiny. Ty na rozdíl od pragmatického Bratrstva stály za loňským povstáním proti tehdejšímu prezidentu Husnímu Mubarakovi, pak se ale dostaly na okraj politické scény.

Egypt v květnu čekají prezidentské volby. Bratrstvo se již dříve nechalo slyšet, že se prezidentského klání nezúčastní. Jeho šéf ale v pondělí uvedl, že hnutí ještě svůj dřívější plán zváží.