Rodina žila na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, v Kalkiliji  v oblasti pod palestinskou samosprávou. Dívka byla zamčená ve tmě a k dispozici měla jen rádio, jehož poslechem si krátila čas. Koupelna byla malá, měla asi metr čtvereční.

Otec ji bil kabelem, když se ptala na matku, a vyhrožoval jí znásilněním. Také ji prý poléval studenou vodou a někdy jí holil vlasy a obočí.

"Strach, strach, strach, to byla podstata mého života," řekla Baara Malhamová agentuře AP.

Dítě si v koupelně pralo, cvičilo a z jídla, jímž bylo nejčastěji jablko, si udělalo obřad.

Celou dobu prý snila o tom, že opět uvidí slunce. První věc, po které se ptala, byly bonbóny, které jí byly celou dobu upírány, a matka. S ní nyní dívka žije poblíž Jeruzaléma. "Můj život začal až teď," řekla.

Zamkl ji po útěku z domu

Otec ji do koupelny zamkl, když jí bylo deset a utekla od něj. Policie ji našla a přivedla zpět. Otec ji pak přinutil podepsat papír, že už nechce chodit do školy. Proto učitelům nechyběla. Policie se o ni začala zajímat až na základě podnětů od její tety.

Rodiče Baary se rozvedli. Otec s tím tehdy nesouhlasil a dal si podmínku, že se rozvede, jen pokud s ním bude dcera žít. Matka souhlasila, protože k dceři se nikdy nechoval krutě. K synovi naopak ano. Stříkal mu prý sprej do očí.

Baara popsala, že otec se špatně choval i k jejím nevlastním sourozencům, kteří v domě žili. Nesměli chodit ven, když on nebyl doma.

Devětačtyřicetiletý Hassan Malham je ve vazbě spolu se svou druhou ženou, která se na týrání Baary podílela. Palestinci jej předali do rukou izraelské policie, protože šlo o izraelského Araba. Vyslechnuta ale bude i její matka.