„Írán nemá technologii k výrobě mezikontinentálních balistických střel středního a dlouhého doletu. A tyto rakety v brzké době ani mít nebude,“ citovala mluvčího agentura Interfax. Teheránský režim tak nedisponuje nejen mezikontinentálními raketami s doletem nad 5500 kilometrů, ale ani raketami středního doletu s dosahem nad 2500 kilometrů.

Írán čelící novým sankcím Západu - nejnověji po nich volá Francie - v současnosti podniká v Hormuzském průlivu rozsáhlé desetidenní manévry. Otestovala při nich několik raket. Ačkoliv mluvčí námořnictva prohlásil, že byla vyzkoušena i střela dlouhého doletu, podle agentury AFP mají dvě z testovaných raket dolet 200 kilometrů a třetí pouze 35 kilometrů.

Íránci se opakovaně chlubí raketami Šaháb-3 s doletem tisíc kilometrů a jejich variantou Sadžílem-2, která je vůbec nejdokonalejší z íránských střel. Označují tyto střely za rakety dlouhého doletu, ale podle mezinárodní klasifikace jde nanejvýš o taktické střely středního doletu s dosahem do 2400 kilometrů. Teherán především varuje, že v případě útoku Izraele podporovaného USA, přijde vojenská reakce.

Podle komentátorů ale narušil íránský raketový program nedávný výbuch raketového paliva na základně revolučních gard u Teheránu. Exploze mohla být dílem izraelské tajné služby. [celá zpráva]

Rusko má s Íránem relativně dobré vztahy. Pomáhá Íráncům postavit jejich první reaktor v Búšehru, pro který také dodává palivo. Moskva stejně jako Západ vyjadřuje obavy ohledně účelu íránského jaderného programu, ale dodává, že rozpory by se měly vyřešit cestou diplomacie.