Na Tahríru v neděli už desátý den v řadě demonstrovaly tisíce lidí za vytvoření civilní vlády „národní spásy“ a proti vojenskému vedení Nejvyšší rady ozbrojených sil (SCAF) a novému premiérovi Kamálu Ganzúrímu, který v této funkci sloužil již za Mubaraka. Stovky Egypťanů také protestovaly u úřadu vlády. V sobotu zde vojenský vůz přejel jednoho z demonstrantů, kteří vsedě blokovali vchod do budovy, aby tam nemohl Ganzúrí vstoupit. Podle svědků šlo o nešťastnou náhodu.

Předseda SCAF Muhammad Husajn Tantáví včera varoval před „mimořádně vážnými“ následky, pokud se země nevypořádá se současnou krizí. „Nedovolíme potížistům, aby narušovali volby. Egypt je na křižovatce, buď uspějeme politicky, ekonomicky a sociálně, nebo budou následky velmi vážné, a to nedovolíme,“ prohlásil. Protesty proti vojenské radě si za poslední týden vyžádaly přes 40 životů a na 2000 zraněných.

Voják před volební místností v Káhiře

Voják před volební místností v Káhiře

FOTO: Ahmed Jadallah, Reuters

Velká část demonstrantů navrhuje do čela vlády bývalého generálního tajemníka Mezinárodní agentury pro atomovou energii a nositele Nobelovy ceny za mír Muhammada Baradeje. Ten se v sobotu sešel s Tantávím a projevil ochotu se funkce ujmout a dodal, že je pro to „připraven vzdát se kandidatury v prezidentských volbách“. Tantáví měl schůzku i s bývalým generálním tajemníkem Ligy arabských států Amrem Músou, dalším možným kandidátem na prezidenta. Armáda slíbila, že moc předá v létě příštího roku po zvolení nové hlavy státu.

Favority islamisté

I přes protesty ale v neděli v Káhiře panovala optimistická nálada. „Jsme nadšení. V ulicích a v kavárnách se kandidáti nových stran snaží přesvědčit voliče. Jde o první podobné volby v dějinách Egypta,“ popsal situaci nezávislý novinář Muhamad Mansúr.

Hlasování do obou komor parlamentu, které dnes začalo, se zúčastní na 58 miliónů oprávněných voličů. Proběhne ve třech etapách postupně v různých částech země, konečné výsledky se očekávají 13. ledna. Za favority jsou považovány muslimské strany, podle průzkumů by mohly získat přes 40 procent hlasů. Není proto divu, že nejsilnější z nich, dříve zakázané Muslimské bratrstvo, se připojilo na stranu armády a vyzvalo k ukončení nepokojů, aby mohly volby nerušeně proběhnout. Levicové a liberální strany se obávají, že by islamisté v případě úspěchu mohli vybudovat stát striktně založený na islámském právu šaría. „Vypadá to, že udělají vše, aby se dostali k moci,“ podotkl liberální aktivista Ahmed Naguib.

Situace je o to závažnější, že nový parlament vybere i komisi, která vypracuje novou ústavu. Základní zákon, který mimo jiné stanoví roli islámu ve společnosti, může budoucnost země významně ovlivňovat po další desítky let.

Významní kandidáti
koalice Demokratické spojenectví vedená Stranou svobody a spravedlnosti (FJP), kterou letos založilo Muslimské bratrstvo
liberálně-levicová koalice Egyptský blok v čele s Národním sdružením pro změnu Muhammada Baradeje
blok salafistických stran Islamistické spojenectví vedený stranou Núr (Světlo)
levicová Koalice socialistických sil a centristická Strana středu (Vasat)