Článek
Už přes desetiletí mu arabský svět přezdívá Pan Hizballáh poté, co v roce 2008 vyjednal výměnu živých i mrtvých mezi Hizballáhem, respektive Libanonem, a židovským státem, a v Izraeli se stal legendou. K případu Šalit se dostal až k okamžiku, kdy se klíčový zprostředkovatel − egyptská tajná služba − ocitl v polovině roku 2009 na mělčině. Pomoc Izraeli v tu chvíli nabídly ještě Francie a Kanada, avšak role zachránce se nakonec ujal na žádost izraelského premiéra Benjamina Netanjahua německý zprostředkovatel.
Propuštěný izraelský voják Gilad Šalit poskytl první rozhovorVideo: Reuters
Dali ho mezi Egypťany
Protokoly z Úřadu spolkové kancléřky zaznamenávají přes stovku letů. „Musel se zhostit výjimečně obtížného poslání. Ani jedna strana − ani Izrael ani Hamás − se nesměla domnívat, že hraje ve prospěch té druhé,“ říká zasvěcený zdroj z oboru.
Conrad vystudoval orientalistiku na univerzitě v Heidelbergu, ovládá perfektně arabštinu, angličtinu a francouzštinu. Sloužil na německých velvyslanectvích v syrském Damašku, kde podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung v letech 1998 až 2001 vedl rezidenturu BND, a v libanonském Bejrútu. V roce 2001 se vrátil do centrály BND v Pullachu, kde se stal mužem pro mimořádně obtížné případy.
Protože EU označuje Hamás za teroristickou organizaci, a ten tak nemohl být oficiálně partnerem pro BND, Conrada začlenili do týmu egyptských zpravodajců, přičemž současně dostal naprosto volné ruce.
„To je můj bratr“
„Ztroskotávám tak dlouho, dokud neuspěji,“ citoval ho izraelský vyjednavač s tím, že obdivuje jeho „nervy z ocele“.
Už v říjnu 2009 přiměl Conrad době strany ke kompromisu, který před Vánocemi 2009 posvětil i Netanjahu. Hamás pak začal váhat − souhlasil sice s rámcovými podmínkami, začal licitovat v detailech. Navíc vyhlídky ztěžovaly spory mezi vojenským vedením Hamásu se sídlem v Gaze a politickým křídlem v Damašku.
Zlom se dostavil až letos v květnu po dvou schůzkách v Káhiře a Damašku.
Svědci tvrdí, že hovoří poměrně tiše a že miluje ironii a sebeironii. Když ho jednou poznal jeden novinář a ptal se ho, zda není ten slavný špión Conrad, odpověděl se smíchem: „Ne, ne, to je můj bratr, jde kousek za mnou“.
