Podle údajů časopisu si sebevražedné pumové útoky vyžádaly 12 284 obětí z řad civilního obyvatelstva, což představuje 11 procent ze všech civilních obětí války. Z 200 zabitých zahraničních vojáků bylo 175 Američanů.

Zraněno při více než tisícovce sebevražedných útoků bylo 30 644 lidí, což přestavuje 19 procent ze všech zraněných civilistů ve válce. Nejtragičtější následky měly atentáty prováděné s pomocí aut plných výbušnin. Atentáty provedené lidmi s vestami plnými výbušnin byly méně efektivní.

„Každý ví, že civilisté jsou mnohem více ohroženi sebevražednými útoky, ale reálná čísla jsou překvapující,“ uvedla Madelyn Hsiao-Rei Hicksová, která vedla výzkum. Upozornila na vysoký podíl zabitých dětí. Celkově totiž tvoří děti devět procent obětí konfliktu, v případě sebevražedných útoků je to však 14 procent. Při sebevražedných atentátech zemřela polovina zasažených dětí.

Chyběla kvalifikovaná péče

Aby bylo možné přežít zranění utrpěná při explozi bomby, má zásadní význam rychlá přeprava do adekvátně vybavené nemocnice. Proto je o tolik více civilních obětí než vojenských.

Naději Iráčanů na přežití po pumových útocích snižuje i křiklavý nedostatek pohotovostí, lékařské vybavení a nízký stav odborného personálu. U dětí se k tomu přidává podvýživa, nedostatek kvalifikovaných pediatrů a také to, že jejich těla jsou křehčí.