Odchod čtyř generálů vyvolal sice zmatek, ale dává podle analytiků premiéru Recepu Tayyipu Erdoganovi příležitost rozšířit svoji moc nad kdysi dominantní a nedotknutelnou armádou, která je nyní druhá největší v rámci NATO. Erdoganova strana na jaře po třetí za sebou vyhrála parlamentní volby.

"Nikdo by v tom neměl vidět krizi v Turecku," řekl Güll. "Včerejší události jsou bezpochyby samy o sobě mimořádné, ale všechno jde svou cestou dál. Není tady žádné mocenské vakuum," ujistil podle agentury AP.

Güll prohlásil, že Kosaner sám požádal o odchod do výslužby a ostatní už dosáhli důchodového věku. Jejich odchod podle prezidenta usnadní formování nového velení, o němž se bude jednat příští týden na zasedání nejvyšší vojenské rady.

Protestují proti zatýkání

Kosaner v poselství na rozloučenou uvedl, že není schopen pokračovat ve své práci, protože nemůže hájit práva svých lidí, kteří byli zadrženi a jsou souzeni ve zfalšovaných procesech.

Güll zdůraznil, že proces se zadrženými členy armády vede nezávislá justice a vláda v těchto případech nehraje žádnou roli.

Dosavadního šéfa četnictva Necdeta Özela ještě v pátek Erdogan jmenoval velitelem pozemních sil a zároveň zástupcem náčelníka generálního štábu, čímž podle pozorovatelů vyslal jasný sihgnál, kdo v čele armády nahradí Kosanera.

Turecká armáda, kdysi nedotknutelná, se stala terčem mnoha kritik, mimo jiné kvůli údajnému spiknutí s cílem svrhnout vládu Erdogana, jehož Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) je podezřívána z vypracování tajného islamistického programu. Od roku 1960 turecká armáda svrhla čtyři vlády.

Generálové nyní odstoupili v den, kdy soud přijal obvinění dalších 22 členů armády, včetně šesti generálů a admirálů. Jsou podezřelí ze zapojení do dalšího údajného vojenského spiknutí známého pod názvem Internet Memorandum.

Ve vězení je v Turecku v současné době 250 členů armády, včetně několika generálů a admirálů; z nich je 173 v aktivní službě a 77 ve výslužbě. Všichni byli obviněni ze zapojení do údajných spiknutí s cílem svrhnout vládu AKP, jež je u moci od roku 2002.

Jako "čtyřhvězdičkové zemětřesení" nazval list Sabah páteční rezignaci. Cituje také Kosanerova kritická slova vůči tomu, jak média píší o armádě.

"Je tady snaha vytvořit dojem, že turecká armáda je zločinecká organizace a... zaujatá média to všemi prostředky, nepravdivými zprávami, očerňováním a obviňováním podněcují," tvrdí Kosaner.