Je téměř jisté, že Benjamin Netanjahu plánuje útok na Írán. Dojde k němu pravděpodobně v září před hlasováním o uznání samostatného palestinského státu v OSN, uvedl Baer.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

FOTO: Jim Hollander, Reuters

Podle něj má izraelské letectvo kapacity zaútočit na íránská jaderná zařízení v Natanzu i jinde. „Íránci by odpověděli útokem, kde mohou, na Basru, na Bagdád nebo dokonce na Afghánistán. A on doufá, že by do války zatáhl USA,“ řekl Bear o izraelském premiérovi Benjaminu Netanjahuovi.

Pár důkazů

Baer, jehož osudy inspirovaly tvůrce filmu Syriana, uvedl několik zdrojů pro své tvrzení. Největší obavy, že jde o reálný plán, v něm vzbudily plány bývalého šéfa tajné služby Mossad Mera Dagana.

Ten odešel z postu šéfa zpravodajců v září 2010. O dva měsíce později uvedl pro list Ha ´arec, že zaútočit na Írán by byla ta nejhloupější věc. Útok, který by směřoval na íránská jaderná zařízení v Natanzu, by podle něj vyvolal válku s Íránem. To by podle něj byl typ konfliktu, který začne, ale nikdy neskončí.

„Irán má možnost pálit na Izrael rakety po dlouhé měsíce a Hizballáh má tisíce raket do raketometů grad a stovky raket delšího doletu (z území Libanonu),“ řekl listu. Izrael svedl před pěti lety měsíční válku s Hizballáhem, z níž nevyšel jako vítěz a dodnes z toho má trauma.

Dagan přitom patří k pravici a militaristům. Proti jsou prý i někteří představitelé tajné služby Šin Bet.

USA by se mohly zapojit do bojů

Baer také tvrdí, že by se USA do války nechaly zatáhnout. Podle něj Pentagon už připravuje plány na válku, i když za ministra obrany Roberta Gatese se americká armáda stavěla proti. To dalo najevo několik vysokých amerických vojevůdců, včetně admirála Mike Mullena, jenž potvrdil přípravy na možný konflikt už v roce 2010.

Závod na obohacování uranu v Natanzu na satelitním snímku

Závod na obohacování uranu v Natanzu na satelitním snímku

FOTO: fotobanka Profimedia

Baer je přesvědčen, že paranoici v Íránských revolučních gardách by válku uvítali. Mají totiž strach z vývoje v zemi a z případných protestů obyvatel.

Spekulace a hypotézy

Některé spekulace jsou ale příliš divoké, zejména možnost íránské odvety v podobě útoku na Irák. S ním sice vedl v osmdesátých letech vleklou a krvavou válku, ale nyní tam jsou u moci šíité jako v Íránu a Teherán tam upevňuje svou pozici subtilnějšími metodami, jako je pomoc šíitským milicím a radikálním šíitským politikům.

Vrchní velitel íránských Revolučních gard Mohammad Alí Džafarí

Vrchní velitel íránských Revolučních gard Mohammad Alí Džafarí

FOTO: ISNA/Mehdi Ghasemi , Reuters

Otázkou je, zda USA skutečně plánují zapojení do války. Sice se snaží odložit odchod z Iráku, což by jim lépe umožnilo zasáhnout. Je ale otázka, jak velké má americká armáda zdroje po dvou vleklých válkách, když čelí masivním škrtům v rozpočtu.

Kongres se tvrdě postavil i proti akci v Libyi. Samozřejmě, že možná židovská lobby by tlačila USA k zásahu, takže by asi stranou stát nemohly, ale je otázka, zda by neudělaly vše proto, aby konfliktu zabránily.

Je také otázka, zda by Izrael skutečně rozpoutal válku s Íránem jen proto, aby zabránil vyhlášení palestinského státu. Může také jít o licitaci, aby USA uplatnily v Radě bezpečnosti právo veta a uznání nepředložili k hlasování na Valném shromáždění OSN.