Boje byly velmi prudké a intenzivní. Hizballáh odpálil 3970 raket. Izraelské letectvo uskutečnilo na 15 500 vzletů, z nichž deset tisíc připadalo na bojová letadla. V Libanonu bombardovalo na 7 000 cílů. V bojích padlo 119 izraelských vojáků, střet si vyžádal také životy 44 izraelských civilistů, zraněno bylo 1 350 civilistů a 400 izraelských vojáků.

Na libanonské straně zahynulo 1 191 osob včetně čtyř příslušníků mírových sil UNIFIL. Zraněno bylo 3 600 osob včetně osmi příslušníků UNIFIL. Izrael uvedl, že zabil 500 - 800 příslušníků Hizballáhu, ten však přiznal ztrátu pouhých 250 bojovníků.

Za oficiální začátek druhé libanonské války je považován 12. červenec 2006. Libanon ostřeloval raketami izraelské příhraniční město Šlomi. Zasáhl dvě izraelská hlídkující vozidla. Rakety zabily tři vojáky, další zřejmě smrtelně zraněné odvlekli bojovníci Hizballáhu do Libanonu.

Hned následující den, 13. července, zahájil Izrael námořní a vzdušnou blokádu Libanonu, která trvala dva měsíce. Podnikl také řadu náletů nejen na města na jihu Libanonu, ale též na Bejrút a oblasti, kde měli šíitští radikálové své opěrné body. Stejný den vypálil Hizballáh první rakety na izraelský přístav Haifa, a ukázal tak, že je lépe vyzbrojen, než se myslelo. To se potvrdilo o den později, kdy raketa Hizballáhu zasáhla izraelskou korvetu. Hizballáh využíval i bezpilotních letadel íránské výroby.

Fotografie raněných dětí v Bejrůtu

Fotografie raněných dětí v Bejrútu

FOTO: fotobanka Profimedia

Izrael své nálety soustřeďoval na infrastrukturu, zejména ničil silnice a mosty, aby po nich Hizballáh nemohl přepravovat zbraně na jih k izraelským hranicím. Později dokonce hrozil útokem na všechna jedoucí vozidla.

Hizballáh dál každý den vypálil na Izrael sto raket a jeho příslušníci se pohybovali v těsné blízkosti izraelsko-libanonských hranic.

Pozemní ofenzíva

Nakonec Izrael přistoupil k pozemní ofenzívě, protože samotné nálety nepřinášely zvrat. První průnik na libanonské území uskutečnili vojáci židovského státu 17. července, druhý následoval 19. července.

Postup do Libanonu začal 23. července u Marún ar-Rás a druhý den se jednotky dostaly k Bint Džbajlu, o nějž se začalo tvrdě bojovat 26. července.

Neustálé nálety a ostřelování jihu Libanonu vyvolaly exodus. Obyvatelé utíkali na sever i do Sýrie, nakonec své domovy opustilo na 300 000 lidí, a zemi houfně opouštěly tisíce cizinců i desetitisíce Libanonců s dvojím občanstvím.

Hassan Nasralláh při projevu

Hassan Nasralláh při projevu

FOTO: TV Manar, Reuters

Rozrůstající se konflikt se pokusil řešit generální tajemník OSN Kofi Annan, který 17. července navrhl vyslat do oblasti další modré přilby. Izrael to o den později odmítl jako předčasné, protože nedosáhl osvobození unesených vojáků a likvidace vojenské síly Hizballáhu.

OSN zvýšila své aktivity až po 25. červenci, kdy izraelská střela zabila u města Chima čtyři pozorovatele OSN. Další tragédii přinesl 30. červenec, kdy izraelské bomby ve městě Kaná zasáhly dům, kde se ukrývali civilisté. První zprávy uváděly na 60 obětí, nakonec se ukázalo, že zahynulo 28 lidí včetně 16 dětí.

Výsledkem jednání z iniciativy OSN však bylo pouze 48hodinové přerušení izraelské ofenzívy, které mělo umožnit zorganizovat dodávky humanitární pomoci. Nevydrželo však ani den a Izrael zahájil rozsáhlou pozemní ofenzívu, kdy 9. srpna začal postup k řece Litání.

O rezoluci Rady bezpečnosti, která ukončila konflikt 15. srpna, se vedla dlouhá jednání. První návrhy odmítal Libanon, protože zavazovala Izrael i Hizballáh k ukončení bojů, ale nepožadovala stažení izraelských vojsk z Libanonu.

Obě strany uspokojil až kompromisní návrh, který hovořil o rozmístění 15 000 příslušníků modrých přileb na jihu Libanonu. Schválen byl 11. srpna, o den později s ním vyslovil souhlas i šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh, i když to znamenalo stažení milic Hizballáhu z jihu Libanonu, a 13. srpna jej odsouhlasil i Izrael.

Izrael ukončil blokádu Libanonu 7. září. Večer otevřel vzdušný prostor a druhý den ukončil i námořní blokádu.

Konflikt bez vítěze

Obě strany, jak Izrael, tak Hizbbaláh, se dodnes považují za vítěze tohoto konfliktu.
Hizballáh uspořádal 22. září velkou manifestaci na oslavu „božího vítězství“ nad Izraelem, kterého se účastnil i Nasralláh. V každém případě Izrael cíle nedosáhl, vojáky neosvobodil, jejich těla byla předána až po letech a Hizballáh nerozdrtil, svou sílu si šíitské hnutí uchovalo.

První libanonská válka

K prvnímu válečnému konfliktu mezi Izraelem a Libanonem došlo v roce 1982, kdy Izraelské obranné síly vtrhly na území jižního Libanonu, aby tak zakročily proti palestinským bojovníkům z Organizace pro osvobození Palestiny. Ti v roce 1982 odešli z Libanonu.

Invaze Izraele byla však jen jednou z mnoha epizod libanonské občanské války, která trvala až do roku 1990. Izrael do roku 2000 okupoval desetikilometrovou nárazníkovou zónu. Po jeho stažení byl na společné hranici klid, až do doby, kdy odsud začal podnikat své útoky Hizballáh.