„Neustále jednáme s Iráčany o bezpečnostních otázkách,“ řekl listu vysoký představitel Obamovy administrativy, ale současně dodal: „Iráčané takový požadavek nevznesli a my jim nic nenabídli.“

Plány vojáků ale naráží na politické bariéry na obou stranách. Irák se obává, že pokračující přítomnost amerických vojáků může rozdmychat sektářské násilí a Irák bude čelit podobným problémům jako další arabské země, kde se nyní bouří lidé, jako například v Bahrajnu a Jemenu.

Irácký premiér Núrí Málikí a další vysocí iráčtí představitelé se k dalšímu působení amerických vojáků v zemi stavěli se smíšenými pocity a nedali najevo jasný postoj. Jen protiamerický duchovní Muktada Sadr už varoval, že pokud americké jednotky nebudou staženy, jeho milice zesílí odpor. Křehké vládní uskupení se bojí, aby takovéto rozhodnutí nevyvolalo masové nepokoje a vláda nepadla.

Náčelník amerických spojených štábů admirál Mike Mullen, který přijel do Bagdádu ve čtvrtek, vyzval irácké vedení, aby dalo co nejdříve najevo, zda si přeje ponechání části amerických sil na svém území i po roce 2011.

Irák je schopen zajistit si svou obranu sám. Předsedovi náčelníků štábů americké armády admirálu Mikeovi Mullenovi to řekl irácký premiér Núrí Málikí.

Ministr obrany Robert Gates při nedávné návštěvě Iráku prohlásil, že o eventuální prodloužení mandátu rozhodne jedině žádost Bagdádu. "Můžeme zůstat a působit v oblastech, kde to bude zapotřebí. Jsme této možnosti otevřeni, ale Iráčané o to budou muset zavčas Washington požádat," řekl.

V současné době je v Iráku 47 000 amerických vojáků. V době nejtvrdších bojů jich bylo v zemi přes dvě stě tisíc.

Americké vojáky v Iráku chtějí Saúdové i Izraelci 

Americké velení by z bezpečnostních důvodů raději nejméně deset tisíc mužů v zemi ponechalo. Podle nich by to posílilo stabilitu Iráku a současně by to představovalo varování pro sousední Írán, který v převážně šíitském Iráku prosazuje tvrdě své zájmy.

I počet deseti tisíc je ústupkem ze strany nejvyššího velitele amerických vojsk v Iráku generála Lloyda Austina. Soukromě řekl, že by byl pro 16 000 mužů. Tento počet by ale byl pro Bagdád těžko akceptovatelný a asi neprůchodný i u Obamy.

Zatím ale není jasné, zda by s prodloužením dislokace souhlasil americký prezident Barack Obama. Ten asi bude před volbami chtít ukázat, že se mu podařilo splnit plán stažení amerických vojáků z Iráku. Rád by obhájil svůj mandát a pomalu ztrácí aureolu mírotvůrce, protože se USA stále více angažují v Afghánistánu a provádějí nálety na Pákistán a na Libyi.

Dva spojenci USA na Blízkém východě, - Izrael a Saúdská Arábie už vyjádřily obavy, že Írán zesílí svůj vliv v Iráku, pokud se Američané zcela stáhnou.

Podle amerických expertů se už iráckým policejním silám daří zvládat násilí v zemi. Jak ale američtí představitelé uvedli, mají velmi malou schopnost bránit své hranice. Irácká armáda má málo těžkých zbraní a skoro žádné letectvo. Nemůže zabránit pronikání íránské páté kolony, natož případnému útoku ze strany Teheránu.

Irák a Írán vedly v osmdesátých letech krvavou válku