Článek
„Saddám islamistům nedůvěřoval. Považoval je za oportunisty a pokrytce,“ řekl v červnu 2004 Azíz americkým vyšetřovatelům prošetřujícím napojení Husajna na bin Ládina a jeho síť al-Káida.
Azíz nicméně dodal, že Saddám al-Káidu považoval za „efektivní organizaci“ a podporoval teroristy útočící na americké síly. Podporu Bagdádu měl i Palestinec Abú Abbás, který stál za únosem výletní lodi Achille Lauro ve Středozemním moři, při němž v roce 1985 zemřel americký turista. Husajn se prý těšil i z útoků, které zosnoval bin Ládin proti americkým ambasádám v Tanzánii a Keni v roce 1998, při nichž přišlo o život přes dvě stě lidí.
Záznamy s Azízovými výpověďmi jsou jedněmi ze stovek nově odtajněných dokumentů vzešlých z výslechů iráckých představitelů v rámci operace Pouštní pavouk po americké invazi do Iráku v březnu 2003. Jedním z důvodů amerického úderu bylo podezření, že Husajn je ve spojení s iniciátory teroristických útoků proti USA z 11. září 2001. To se nepotvrdilo.
Mezi vyslýchanými byl i Ibráhím Sámir Aní, agent tajných služeb, který do vyhoštění v roce 2001 působil na velvyslanectví Iráku v Praze.
FBI už dříve zveřejnila záznamy z výslechů Husajna před jeho popravou v prosinci 2006, během nichž svržený prezident odmítal spolupráci s bin Ládinem, i když naznačil, že se s ním někteří iráčtí představitelé setkali.
S válkou s Íránem nesouhlasil
Výslechy Azíze se soustředily i na další událostí z Husajnovy éry. K válce s Íránem například řekl, že k ní nikdy nemělo dojít. Irák by podle něj dnes mohl být jakýmsi Švýcarskem Blízkého východu.
Tárik Azíz je v Iráku stále ve vězení. Agentura AFP nedávno uvedla, že bude propuštěn. Důvodem je jeho horšící se zdravotní stav. [celá zpráva]