Netanjahu v pondělí před jedním z parlamentních výborů řekl, že zpomalení zástavby bylo vyhlášeno na určitou dobu a "to se nezmění".

Premiér zakázal nové stavění v osadách loni v listopadu jako vstřícný krok vůči palestinské straně. Palestinci podmiňují jednání ukončením výstavby a obviňují Izrael z licoměrnosti, když kritizuje Izrael za to, že chce jednat o palestinském státu, ale přitom na jeho budoucím území dovoluje výstavbu pro Izraelce.

Neúplné moratorium

Moratorium však nikdy nebylo úplné, Izreal se hájil právem na přirozený růst osad, a hlavně nezahrnovalo Východní Jeruzalém, který Izrael anektoval, i když to mezinárodní společenství neuznalo. Palestinci chtějí vyhlásit Východní Jeruzalém hlavním městem svého státu, Izrael považuje Jeruzalém za nedělitelný.

Necitlivé prohlášení o další výstavbě navíc brzdilo zahájení nepřímých jednání zprostředkovaných USA. Američané doufají, že do konce září začnou rozhovory přímé. Netanjahu říká, že jednat je třeba bez prostředníků a co nejdříve.

Palestinské podmínky

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás si ale stanovil podmínky. Chce, aby hranice budoucího palestinského státu střežila nezávislá třetí strana, nejlépe NATO. Izrael musí podle něj předem také přistoupit na náležitou výměnu území za osady, které zůstanou na západním břehu i po ustavení palestinského státu. Tuto výměnu navrhuje i radikální izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman.

Palestinský stát má vzniknout na západním břehu a v pásmu Gazy. Z pásma Izrael stáhl své osadníky i armádu v roce 2005, na západním břehu žije na 350 000 osadníků a dalších 150 000 Židů je ve Východním Jeruzalémě.