Článek
Záznamy o setkáních mezi představiteli obou zemí jsou z roku 1975. Tehdejší ministr obrany Jihoafrické republiky P. W. Botha svého izraelského kolegu a dnešního prezidenta Izraele Šimona Perese požádal o nukleární hlavice. Peres v odpovědi nabídl hlavice "ve třech velikostech".
Obě strany se sešly 31. března 1975 a Izraelci formálně nabídli k prodeji rakety Jericho schopné nést jadernou hlavici. Delegace rovněž podepsaly dohodu o široké vojenské spolupráci s dodatkem, že její existence je tajná.
Na dokument narazil při své práci na knize o vztazích mezi těmito dvěma zeměmi americký akademik Sasha Polakow-Suransky. Je prvním písemným dokladem, že židovský stát vlastní jadernou zbraň. Izrael to nikdy nepřiznal ani nepopřel.
Dohodu odtajnila vláda JAR, podle Guardianu navzdory protestům izraelské vlády. List podotkl, že se zpráva dostala na veřejnost v době probíhající mezinárodní konference o jaderných zbraních v New Yorku, která se tento týden soustředí na oblast Blízkého východu.
JAR chtěla Jericha se správným nákladem
Obě strany se sešly 31. března 1975 a Izraelci formálně nabídli k prodeji rakety Jericho schopné nést jadernou hlavici. Na setkání byl náčelník generálního štábu JAR generál R. F. Armstrong. Hned po něm sepsal memorandum shrnující výhody navrženého obchodu, ovšem pouze budou-li rakety dodány i s jadernými hlavicemi. O existenci memoranda se léta ví, dosud ale nebylo jasné, o jaké zemi a zbraních referuje.
Počátkem června se Peres a Botha sešli v Curychu. To už projekt Jericho dostal krycí název Chalet. Odtajněný záznam ze setkání uvádí: „Ministr Botha vyjádřil zájem o omezené množství jednotek Chalet pod podmínkou, že bude k dispozici správný náklad. Ministr Peres řekl, že správný náklad je k dispozici ve třech velikostech. Ministr Botha to ocenil a uvedl, že se poradí.“
Předpokládá se, že termín „tři velikosti“ znamená konvenční, chemické a jaderné zbraně. Jediné, co JAR mohla žádat, byla jaderná hlavice - jiné byla schopna vyrobit.
Obchod nakonec uzavřen nebyl, podle Polakowa-Suranského zčásti kvůli ceně. Britský list upozornil, že není jasné, zda by se i tak uskutečnil. Dohodu by mimo jiné musel posvětit izraelský premiér.
Šimon Peres v pondělí pravdivost informací britského listu popřel.