„Je tu přístup, který není spravedlivý, protože ti, kdo Írán kvůli jadernému programu kritizují, mají sami vyspělou nukleární infrastrukturu,“ řekl Erdogan. Dodal, že íránský program má mírové účely a Teherán nevyrábí jadernou bombu. Případný vojenský zásah by v tom případě byl "šílenstvím".

Podle Guardianu možná překvapí Erdoganova obhajoba Teheránu na Západě, ale méně už v Turecku, kde premiér dlouhodobě čelí nařčení, že se jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) snaží opřít státní zřízení více o islámské tradice.

Erdogan to vehementně odmítá, s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem má ale tento představitel dlouholetého člena NATO nemálo společného - přinejmenším jsou oba náboženští konzervativci pocházející z nižších vrstev. Když Ahmadínežád ve sporných volbách obhájil v červnu prezidentské křeslo, turecký premiér byl spolu s prezidentem Abduláhem Gülem mezi prvními, kdo mu blahopřál nehledě na masivní demonstrace v íránských městech a pochybnosti Západu o legitimitě Ahmadínežádovy vlády.

Erdogan se tento týden chystá Írán navštívit, s Ahmadínežádem a ajatolláhem Alím Chameneím chce probrat hlavně obchodní záležitosti. Objem obchodu mezi oběma zeměmi činil loni v přepočtu přes 160 miliard korun.

EU bez Turecka prý bude slabší

Recep Erdogan v rozhovoru pro britský list zároveň vyjádřil zklamání nad zamítavým postojem Německa a Francie ohledně vstupu Turecka do Evropské unie. Podle něj by byl Istanbul ideálním mostem mezi muslimským a nemuslimským světem. EU bude bez Turecka slabší, podotkl.

The Guardian Erdoganovu shovívavost vůči teokratickému represivnímu režimu v Íránu a zároveň lítost nad tím, že Turecko není součástí společenství EU, označil za exemplární projev turecké rozpolcenosti mezi Východem a Západem.