Židovská pravicová média zdůrazňují Obamovo prostřední jméno Hussein. S jeho nástupem do Bílého domu podle nich USA „rozjely protiizraelskou rétoriku a snaží se zahnat Izrael do rohu“, což je i názor přední komentátorky vlivného listu The Jerusalem Post Caroline Glickové. Obama prý nadbíhá muslimskému světu na úkor Židů, o čemž údajně svědčí i jeho výhrady k výstavbě židovských osad na okupovaných územích, která odporuje mezinárodnímu právu. Na několika demonstracích už se objevila i hesla označující Obamu za antisemitu.

Jak v pátek napsal izraelský deník Ha’arec, americká administrativa sleduje útoky proti Obamově snaze obnovit blízkovýchodní mírový proces s velkou nelibostí. Někteří demokratičtí kongresmani jsou prý dokonce přesvědčeni, že na tažení proti Obamovi se v zákulisí podlí i samotný izraelský premiér Benjamin Netanajahu.

Obamovo blízkovýchodní angažmá silně kontrastuje s iniciativami jeho předchůdce George Bushe. Ten v průlomovém dopise tehdejšímu izraelskému premiérovi Šaronovi před pěti lety naznačil souhlas Bílého domu s tím, že si Izrael bude moci ponechat velké bloky osad i v případě, že by vznikl palestinský stát. Obama je teď obviňován, že tento „slib“ porušil.

Pod tlakem je sám Obama

V Izraeli a v židovských skupinách v USA byly tedy po Obamově nástupu pocity přinejmenším smíšené, v muslimském světě zavládla euforie. V praxi se ale v regionu mnoho nezměnilo.

Na počátku desetiletí byl hlavní překážkou v dosažení míru teror a povstalecké aktivity Palestinců. Teď jsou to obstrukce ze strany židovské pravice, která je u moci v Izraeli. Pokud je někdo pod tlakem, tak je to spíš samotný Obama – už nepožaduje „zmrazení“ výstavby osad, ale pouze „omezení“ jejího tempa. Izraelský tisk to popisuje jako výsledek Netanjahuovy neústupnosti.

V Istanbulu a v Káhiře sice Obama na jaře svými projevy k muslimskému světu zabodoval, složitost situace v regionu mu ale zatím dovolila jen to, zač byl včera oceněn – tedy úsilí o mír, ale nikoli jeho dosažení.