Článek
Sedmatřicetiletý Zamaní byl uznán vinným z ozbrojeného povstání proti íránskému islámskému systému poté, co se přiznal, že spolupracoval s exilovou monarchistickou skupinou. Podle státního žalobce plánoval s americkými armádními představiteli v Iráku atentáty na íránské politiky. V Íránu prý jako agent monarchistů měl vyprovokovat povolební chaos.
Zástupci opozice srpnový proces s desítkami aktivistů a politiků odsoudili a označili ho za zinscenovaný. Obvinění podle nich byli mučeni, aby se přiznali.
Rozsudek smrti nad Zamaním odsoudili také ochránci práv. „Není to dobré znamení. Znamená to špatnou zprávu, že bychom měli očekávat více politicky motivovaných poprav,“ řekla Hadí Ghaími z Mezinárodního výboru pro lidská práva v Íránu. Podle ní se navíc Zamaní povolebních protestů ani nemusel účastnit, protože ho zřejmě zatkli už před volbami.
Volby z 12. června vyhrál už v prvním kole dosavadní konzervativní prezident Mahmúd Ahmadínežád. Jeho náskok nad opozicí byl tak velký, že to vzbudilo pochybnosti o regulérnosti voleb. Podle prognóz měl svést těsný souboj s opozicí. Při následných protestech bylo zatčeno přes sto lidí, mezi nimi i prominentní představitelé reformního proudu. Opozice tvrdí, že při policejních zákrocích během demonstrací zemřelo sedm desítek lidí.
