Podle HRW jsou homosexuálové často zabíjeni rodinnými příslušníky nebo za jejich vědomí, aby nebyla poskvrněna čest rodiny. Těla obětí bývají často znetvořena, jsou na nich vyřezána slova jako například zvrhlík.

Zpráva popisuje i případ muže, kterému milice v dubnu unesly a zavraždily partnera, s nímž žil deset let: "Stalo se to pozdě v noci. Přišli si pro mého partnera do domu jeho rodičů. Vyvolali ho jménem, uráželi a odvedli ho před zraky jeho rodičů. Den poté ho našli v sousedství. Útočníci jeho mrtvolu pohodili mezi odpadky. Měla odříznuté genitálie a vyříznutý kus hrdla."

Podle dalších svědků milice homosexuály "zatýkají" v jejich domovech i na ulici. Než své oběti zabijí, vyslýchají je, aby se dozvěděly jména dalších homosexuálů.

 

Tyto vraždy budou pokračovat, protože je prostě normální zabíjet v Iráku homosexuální muže.anonymní irácký homosexuál


"Slyšeli jsme příběhy, které nám potvrdili lékaři, o mužích, jejichž konečníky byly ucpány nebo zalepeny a kterým pak byla podána projímadla, což vedlo k mimořádně bolestivé smrti,“ řekla spoluautorka 67stránkové zprávy HRW Rasha Moumnehová.

Mahdího armáda stojí v čele útoků

Tažení proti homosexuálům vedou především příslušníci šíitské milice radikálního duchovního Muktady Sadra. V bagdádské šíitské čtvrti Sadr visí na zdech plakáty, aby lidé pátrali po homosexuálech a zveřejňovali nejen jejich jména, ale také adresy. Kromě příslušníků Mahdího armády se však na zabíjení homosexuálů podílejí i policisté, byť je homosexualita v Iráku legální.

Mluvčí Mahdího armády a duchovní odsoudili to, co sami označují za obavy z třetího pohlaví a co sami nazývají feminizací iráckých mužů. Vyzvali armádu, aby proti nim zakročila. Z Bagdádu se vlna útoků na homosexuály rozšířila do Kirkúku, Nadžáfu a Basry.

 

Příbuzní obětí považují mluvení o tomto tématu za horší než samotný zločin mluvčí ministerstva vnitra

 

Jeden z iráckých homosexuálů kampaň označil za hon na čarodějnice. "Tyto vraždy budou pokračovat, protože je prostě normální zabíjet v Iráku homosexuální muže,“ uvedl ve zprávě jeden z homosexuálů, jehož jméno je utajeno. Mnoho iráckých homosexuálů uprchlo do jiných zemí, byť v těch je homosexualita nelegální. Bojí se o život.

Policie je bezmocná kvůli postoji příbuzných

"Iráčtí vůdci by měli chránit všechny Iráčany, a ne je nechat napospas těmto agentům nenávisti," uvedl pracovník organizace Human Rights Watch Scott Long. 

Rasha Moumnehová tvrdí, že vraždy homosexuálů dokládají selhání iráckých pookupačních úřadů nastolit vládu práva a chránit tamní občany. "Vraždění a mučení nejsou prostředkem k posílení morálky," řekla.

Ministerstvo vnitra se však brání, že se mu násilí na homosexuálech daří jen těžko stíhat kvůli přístupu příbuzných, kteří mnohdy nechtějí policii dát žádné informace. "Příbuzní obětí považují mluvení o tomto tématu za horší než samotný zločin, taková je povaha naší společnosti," řekl podle agentury Reuters generálmajor Abdul Karim Chalaf.