Červnové volby vyhrál dosavadní prezident Mahmúd Ahmadínežád, ale jeho soupeři vznesli obvinění z neregulérnosti hlasování. Jejich stoupenci pak vyšli do ulic a policie a milice po několika dnech proti demonstrujícím zasáhly. O život přišlo 20 lidí a přes 1000 je ve vězení. Teherán tvrdí, že za protesty stojí Západ a cílem bylo nikoli vynutit si nové volby, jak tvrdí opozice, ale svrhnout vládu.

"Íránská vláda se zoufale snaží ospravedlnit kruté útoky na mírumilovné protestující. Nejlepší pro ni je vymlátit přiznání o západním spiknutí ze zadržených," řekla Sarah Leah Whitsonová z blízkovýchodní sekce HRW.

HRW získala výpověď sedmnáctiletého Íránce, zatčeného 27. června a propuštěného 1. července. Ve vězení byl přinucen podepsat prázdný list papíru, na nějž pak bylo doplněno přiznání. Zástupcům HRW sdělil, že byl spolu s dalšími zatčenými nucen stát 48 hodin v garáži. Měli svázané ruce a zavázané oči a opakovaně byli biti holemi.

"Uráželi nás, bylo to hrozné, měli jsme takový strach, že jsme všichni močili pod sebe," řekl. Za celou vazbu prý skupina dostala chleba, ale nic k pití. Poslední den pak byli přinuceni podepsat papír, na němž byla jediná věta: "Souhlasím s výše uvedeným prohlášením."

Íránská televize vysílala "doznání"

Íránská státní televize vysílá informace o údajných doznáních některých zatčených. Jedním z těch, kdo byli zřejmě přinuceni vystoupit před kamerou, byl dopisovatel časopisu Newsweek Maziar Bahari, který má íránský a kanadský pas. Sám byl obviněn z pobuřování a ohrožování národní bezpečnosti.

HRW se podařilo získat jména 450 lidí, kteří byli od voleb zatčeni. Je mezi nimi 100 politiků, ochránců lidských práv, akademiků a právníků. Ti nejznámější z nich nemohou už tři týdny s nikým komunikovat a nesešli se s právníky ani s příbuznými. Roste podezření, že je na nich vynucováno falešné doznání násilím.