Někdejší irácký diktátor podle odtajněných záznamů navíc nejenže označil Usámu bin Ládina za fanatika a tvrdil, že s jeho al-Kajdou nemá nic společného, ale dokonce řekl, že se cítí ohrožen „fanatickými“ íránskými vůdci a byl kvůli nim připraven uzavřít bezpečnostní dohodu se Spojenými státy.

Tehdejší americký prezident George W. Bush přitom nařídil invazi do země v březnu 2003 právě na základě obav z iráckých zbraní hromadného ničení a jeho administrativa dokonce naznačovala možné napojení Husajna na bin Ládinovu al-Kajdu, která stála za teroristickými útoky na USA v září 2001. Po ovládnutí Iráku a odstranění diktátora vyšlo najevo, že to byly liché předpoklady.

Podle amerického listu Husajn, který často během hovorů přeháněl, FBI přiznal, že měl inspektorům OSN po válce v Zálivu v roce 1991 povolit zničení iráckých zbrojních arzenálů. Byl ale přesvědčen, že Írán chce anektovat povětšinou šíitský jižní Irák a ve schopnost sousedních zemí v regionu pomoci Iráku v případě napadení nevěřil. Hrozba ho nutila hrát se zbrojními inspektory tajemnou hru.

Dvě desítky formálních výslechů a čtyři neformální rozhovory vedl s Husajnem mezi únorem a červencem v arabštině agent FBI George L. Piro. Saddáma přitom vždy stavěl zády ke zdi a mimo jiné ho přinutil zhlédnout i britský dokument o vraždění šíitů řízeném jeho vládou. S exprezidentem to nepohnulo.

Husajn: náboženství a vláda by se neměly směšovat

Husajn mimo jiné během hovorů odmítl zprávy o tom, že ho na veřejnosti zastupovali dvojníci kvůli hrozbě atentátu. „To je filmová iluze,“ řekl s tím, že ale od roku 1990 použil jenom dvakrát telefon a nikdy nespal více než dvě noci na stejném místě.

O bin Ládinovi se oba muži bavili při posledním společném rozhovoru z konce června 2004. Husajn řekl, že je věřící, ale ne fanatik. Dodal, že náboženství a vláda by se neměly směšovat. Tvrdil, že s bin Ládinem se nikdy nepotkal a že mají rozdílné postoje.