Írán opakovaně sdělil, že se nemíní vzdát svého jaderného programu navzdory hrozbě sankcí. Tvrdí, že jeho program je mírový a má do budoucna jen zajistit energetické potřeby země. Teherán však nechtěl ani přistoupit na alternativní řešení, například, že by mu byl poskytnut lehkovodní reaktor. Místo toho se drží klasické technologie, pracující s obohaceným uranem, který ale může být použit při vysokém stupni obohacení i v jaderných zbraních a která také umožňuje získat plutonium.

Írán odmítá i návrh, že by palivo mohl dovážet třeba z Ruska. Zapřísahá se nutností soběstačnosti i v otázce paliva pro jadernou elektrárnu.

Stejnou technologii, jakou Írán nyní rozvíjí, má i Severní Korea, které z jaderné elektrárny v Jongbjonu získala dost štěpného materiálu na několik jaderných zbraní. Pchjongjang uskutečnil i dvě jaderné zkoušky. 

Írán už uvedl do provozu několik tisíc odstředivek, kde se obohacuje plynný hexafluorid uranu. Opakovaně strhl plomby ze zařízení a vyhnal inspektory MAAE.

Írán navíc touží upevnit své postavení, protože je etnicky i nábožensky odlišný od svých sousedů. Na západ od něj leží Irák, kde žijí Arabové, kteří většinou vyznávají sunnitský islám, i když v Iráku je většina obyvatel šíitského vyznání jako Peršané v Íránu. Sunnité však mají silnou pozici i v sousedním Pákistánu, který navíc jaderné zbraně vlastní. Ty má i úhlavní nepřítel Íránu Izrael.

Baradejova slova jsou proto podložená