Třídenní pobyt v Jordánsku je vůbec první návštěvou Benedikta jako papeže v arabské zemi.

Po příletu papež ještě na letišti vyzdvihl význam Jordánska, zejména jeho mírových iniciativ, pro křesťany, muslimy i židy. Zdůraznil, že do země přichází jako poutník, a znovu se vyslovil pro mír na celém Blízkém východě. Zároveň označil náboženskou svobodu za přirozené základní lidské právo a dodal, že mu jeho návštěva dává příležitost vyjádřit hlubokou úctu vůči muslimské komunitě.

Jordánský král Abdalláh II., který papeže na letišti uvítal, ve svém projevu připomněl návštěvu Jana Pavla II. před devíti lety, která byla podle něho povzbuzením k mírovému soužití všech náboženství, a zdůraznil, že muslimové i křesťané věří v jednoho Boha, který je vyzývá k míru.

Jordánsko chce papeži ukázat, že je vzorem mírového soužití mezi křesťany a muslimy.

Návštěvu hlavy katolické církve však kritizují islamistické kruhy. Vlivné Muslimské bratrstvo a jeho politická větev Islámská akční fronta (IAF) prohlásily, že Benedikt XVI. není vítán, neomluví-li se za své výroky proti islámu.

V roce 2006 papež ve svém proslovu uvedl citát spojující islám s násilím. Následně vyjádřil politování nad tím, jaké reakce jeho slova vyvolala, ale pobouření v muslimském světě se zcela neuklidnilo. Islamisté sice nechystají demonstrace, přesto jordánské úřady podnikly mimořádná bezpečnostní opatření.

V pondělí 11. května odcestuje Benedikt XVI. do Izraele, kde se setká s prezidentem Šimonem Peresem, s premiérem Benjaminem Netanjahuem a s jeruzalémskými rabíny. V plánu má i schůzku s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. Papež se také vypraví do uprchlického tábora Aida.