Na konferenci v Teheránu Ahmadínežád řekl, že Izrael je "režim, který rozumí jen jazyku násilí a síly“. Vyzval ke stíhání "zločinců“. "Jsem přesvědčen, že přijde den, kdy budou sionističtí zločinci přivedeni před soud,“ řekl na druhém dni konference. Írán chce obvinit Izrael, který přitom jako stát  neuznává, z válečných zločinů v Gaze.

Podání žaloby na vrcholné představitele Izraele oznámila v úterý skupina norských právníků. “Právníci vyzvou k zatčení a vydání expremiéra Ehuda Olmerta, bývalé ministryně zahraničí Cipi Livniové, ministra obrany Ehuda Baraka a sedmi vysokých důstojníků izraelské armády,” napsala agentura AFP.

Jeden z advokátů Kjell Brygfjeld řekl, že obvinění je vzneseno jménem tří osob palestinského původu žijících v Norsku a 20 rodin, které během izraelské operace Lité olovo přišly o své blízké či majetek.


"Izraelští činitelé budou obviněni z masivního teroristického útoku, při němž byli zabíjeni civilisté. Izrael bude také obviněn z nasazení zbraní proti civilním cílům, jako jsou nemocnice a lékařský personál,“ řekl.

Norská nejvyšší státní zástupkyně Siri Frigaardová ale právníky poněkud zbrzdila, když řekla, že se nejprve musí rozhodnout, zda žaloba může být základem pro obvinění nebo policejní vyšetřování.

Podle právníka Haralda Stabella má žaloba morální charakter. "Kdybychom nic nepodnikli, je víc než jisté, že podobné vojenské akce budou provedeny znovu,” řekl. 

Ze spáchání válečných zločinů ale viní Izrael i organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch kvůli tomu, že Izrael použil granáty s bílým fosforem v hustě obydlených územích. Izrael to popírá, podle vyšetřování armády v hustě obydlených čtvrtích použity nebyly. 

Izrael přiznal pochybení

Izraelská armáda vedla několik vlastních vyšetřování. Dan Harel z izraelského generální štábu uvedl, že armádní vyšetřování nepotvrdilo, že by se armáda dopustila válečných zločinů.

Armáda nicméně přiznala, že se v konfliktu dopustila několika pochybení. Přiznala například vinu za smrt 21 civilistů, když byl místo skladiště zbraní omylem zasažen obytný dům. Harel ale dodal, že při podobných operací jsou bohužel podobné omyly nevyhnutelné, a uvedl, že se armáda snažila obyvatele před útokem varovat. 

Armáda vyšetřovala i střelbu na dům poblíž školy OSN, při níž mělo zahynout podle Spojených národů 42 lidí. Izraelští vyšetřovatelé uvedli, že zemřelo jen 12 lidí, z toho bylo pět radikálů. Zdůraznil, že obyvatelé domu byli před útokem varováni.

Podle Harela ohrozilo životy civilistů především radikální palestinské hnutí Hamás, které z obydlených oblastí vypalovalo na Izrael rakety a vzalo si tamní obyvatele jako rukojmí, uvedla agentura Press Association.

Ofenzíva si podle Izraele vyžádala životy 1166 Palestinců, 709 z nich byli radikálové z hnutí Hamás a Islámský džihád, 295 civilisté a u zbylých 162 nebylo jasné, do které skupiny patří. Palestinské zdroje uvádějí přes 1400 obětí, 900 z nich prý byli civilisté.