Iráčany starosti o bezpečnost přestaly nejvíce trápit vůbec poprvé od americké invaze v březnu 2003. Namísto nich nastoupily obavy kvůli ekonomické situaci a nezaměstnanosti.

BBC popsala výrazný názorový posun, který za uplynulý rok v některých oblastech činil i přes deset procent. Bezpečnostní situaci například vyhodnotilo 85 procent jako velmi či docela dobrou. Loni se to domnívalo jen 23 procent Iráčanů.

Znatelně poklesl počet lidí, jejichž životy v uplynulém roce zasáhly bombové útoky, sektářské střety, únosy či vraždy.

Bezpečnost:
Celkem 52 procent lidí si myslí, že se bezpečnost za loňský rok zlepšila. Předchozí rok to tvrdilo o 16 procent méně respondentů.
Jen osm procent Iráčanů si myslí, že je bezpečnostní situace horší. Loni to tvrdilo 26 procent z nich.
Ve svém okolí se cítí bezpečně 59 procent lidí, což je oproti loňsku nárůst o 22 procent.

Lepší životní úroveň

Stále více Iráčanů se také domnívá, že jejich život je velice či docela dobrý. Oproti loňsku je jich o 9 procent více - celkem 65 procent. Téměř dvě třetiny lidí, 60 procent, chovají naději, že v dalším roce se podmínky v Iráku zlepší. Představuje to nárůst o 14 procent a souvisí to se zlepšováním infrastruktury a dodávek.

Tradičním problémem v uplynulých šesti letech byla dostupnost elektřiny. Loni byla s jejími dodávkami spokojena jen desetina Iráčanů, letos je to 37 procent. Dobrá je podle 67 procent lidí dostupnost paliv. Loni si to myslelo o 48 procent Iráčanů méně.

Změna mezi sunnity

Stejně jako v předchozích průzkumech je patrný názorový rozdíl mezi šíity a sunnity, které protežoval režim někdejšího prezidenta Saddáma Husajna. Sunnité byli v minulých letech výrazně pesimističtější. Rozdíly přetrvávají, sunnité ale nazírají situaci optimističtěji.

Zatímco o 8 procent více šíitů si myslí, že jejich životy se zlepšily, u sunnitů je nárůst 16procentní. Víru ve zlepšení situace má o 13 procent více šíitů, nadějeplných sunnitů je ale ještě o 16 procent více.

Mocnosti nazírány negativně

Nadále však Iráčané hodnotí roli mocností ve své zemi negativně. Nejhůře jsou vnímány USA, Británie a Írán. Více než polovina lidí (56 procent) si myslí, že invaze v roce 2003 nebyla správná. Vojenský vpád tedy oproti loňsku odsuzuje o 6 procent lidí více. Pozitivně ji vidí 42 procent. Práci koaličních sil v Iráku hodnotí pozitivně jen necelá třetina Iráčanů.

Hodnocení zemí:
USA: negativní 64 procent, 18 procent pozitivní
Británie: negativní 59 procent, 22 procent pozitivní
Írán: negativní 68 procent, 12 procent pozitivní

V názorech existují rozdíly podle regionů. Ve střední části Iráku a v Bagdádu jsou například lidé s vývojem spokojeni méně.