"Rakety jsou odpalovány v nevhodnou dobu pravý čas, zasáhneme proti těm, kdo jsou za to odpovědní," oznámilo ve čtvrtek ministerstvo vnitra Hamásu v pásmu Gazy.

Hamás se pravděpodobně snaží dosáhnout s Izraelem dohody o příměří a výměně zajatců ještě předtím, než začne v Izraeli vládnout nový premiér Benjamin Netanjahu, který zaujímá tvrdší postoj. Ministerstvo Hamásu současně uvedlo: "Hnutí odporu (míněn Hamás) nemá nic společného s raketami odpalovanými v z Gazy.“

Už v neděli oznámil vůdce Islámského džihádu, že deset jeho členů bylo zadrženo bezpečnostními silami Hamásu a že podepsalo dohodu, že nebude ostřelovat Izrael.

Mluvčí Hamásu sdělil, že jiné palestinské skupiny se pokoušejí rozbít dohodu o rozdělní moci mezi Hamásem a Fatahem a podkopat mírové rozhovory s Izraelem.

Palestinská raketa po dopadu na izraelské území

Palestinská raketa po dopadu na izraelské území
FOTO: Amir Cohen, Reuters

Hamás a umírněný Fatah by měly sestavit novou vládu národní jednoty. Fatah trvá na tom, že jakákoli nová vláda musí uznat předchozí dohody mezi Izraelem a Palestinci, což znamená uznání Izraele, Hamás mu však právo na existenci upírá. Egypt si přeje uzavření dohody do soboty.

Z Gazy byly vypáleny na Izrael tisíce raket, většinou podomácku vyrobených. Pásmo bylo kvůli tomu opakovaně terčem izraelských operací, poslední bylo třítýdenní Lité olovo, které zakončila invaze do pásma. Při operaci zahynulo přes 1300 Palestinců. Od skončení izraelské ofenzivy 18. ledna ale militantní Palestinci vypálili na Izrael dalších zhruba 170 raket a minometných granátů.