Izrael tak s malým zpožděním nakonec splnil slib, že se stáhne do inagurace nového amerického prezidenta Baracka Obamy. Ten byl uveden do úřadu v úterý.

Izraelská armáda zahájila vzdušné údery 27. prosince v reakci na vytrvalé ostřelování svého území raketami palestinských radikálů. Po týdnu náletů následovala pozemní ofenzíva. Po třech týdnech se obě strany prostřednictvím zejména Egypta dohodly na příměří.

Konflikt si vyžádal přes 1300 mrtvých, z nichž polovina jsou podle lékařských zdrojů civilisté. Izrael přišel o deset vojáků a tři civilisty. OSN upozorňuje na potřebu rychlé obnovy pásma Gazy, kde bylo zničeno 4 000 domů a dalších 20 000 bylo pobořeno. Lidé jsou bez přístřeší, voda a léků.

Armáda vyšetřuje nasazení fosforu

Podle humanitárních organizací včetně agentury UNRWA Spojených národů nasadili Izraelci při úderech na obytné čtvrti fosfor. Izraelská armáda podle serveru Ha'aretz v té souvislosti vyšetřuje výsadkovou brigádu, která měla na obytné čtvrti města Bejt Lahíja  na severu pásma Gazy shodit asi 20 bomb s bílý fosforem. Mimo tyto případy byly podle armády bomby nasazovány v mezích mezinárodního práva. Armáda údajně v Gaze shodila na 200 bomb.

  

Ha'aretz uvedl, že armáda použila dvě zbraně s fosforem. Armádní zdroj však řekl, že jedna obsahuje jeho velmi malé množství. Jedná se o kouřovou 155milimetrovou střelu, v níž je fosfor kvůli zážehu.

Vyšetřování se tedy soustředí na 81 a 120milimetrové bomby, které izraelská armáda zavedl teprve nedávno. Podle velitelů jsou velmi efektivní, byly ale odpovědné také za dvě hrubé chyby - úder na školu OSN, při němž zemřelo 42 Palestinců, a útok do vlastních řad, jenž vážně zranil dva důstojníky, dodává Haaretz.