Článek
Agenturu AFP o obvinění a možné výši trestu informoval novinářův bratr Durgham Zajdí. Soud se však bude konat až poté, co se shromáždí dost důkazů. Mluvčí soudce Abdul Satar Birokda však nesdělil, kdy by k tomu mohlo dojít.
Muntadar Zajdí nebyl standardně předveden do budovy soudu, aby tam vyslechl obvinění, ale soudce se za ním vydal do vazebního vězení. To naznačuje, že je zraněn, jak uvádí jeho bratr. Podle něj byl zbit tak, že musel být převezen do nemocnice. „Odvezli ho na kliniku, protože má zlomenou ruku a žebra a zotavuje se i ze zranění oka a nohy,“ uvedl. Po zásahu ochranky byly na podlaze vidět stopy krve.
Šéf parlamentu hrozil po hádce, že složí funkci
Hádka o soud Zajdího ve středu rozdělila parlament a vedla k demisi jeho předsedy Mahmúda Mašhadrího. Parlament měl schvalovat dohody umožňující cizím armádám zůstat na iráckém území i po 31. prosinci letošního roku, kdy jim vyprší mandát OSN.
Poslanci podporující radikálního šíitského duchovního Muktadu Sadra přerušili zasedání s tím, že parlament by se měl místo návrhu zákona o odchodu amerických vojsk ze země soustředit na Zajdího případ. Konflikt se vyhrotil a zákonodárci na sebe už jen křičeli, až Mašhadání prohlásil: „Není mi ctí vést tento parlament a oznamuji svou rezignaci.“
Irácký novinář hodil po Bushovi boty
Zatím není jisté, zda demise byla myšlena vážně, Mašhadrí je znám svou prchlivostí. Jeho mluvčí demisi odmítl potvrdi i vyvrátit. Mašhadání, člen menšinové sunnitské strany, už v minulosti hrozil odstoupením a dočasně ho zbavili funkce, když nevyzpytatelným chováním způsobil nepříjemnosti premiéru Núrímu Malíkímu.
Hrdina Zajdí
Novinář se stal hvězdou arabského světa poté, co v neděli mrštil své boty jako výraz opovržení po Bushovi při jeho rozlučkové návštěvě Iráku. Bush před letícími botami dokázal uhnout. Zajdího, reportéra soukromé irácké televize al-Baghdádíja, poté zadrželi muži z irácké bezpečnostní služby.
Na podporu Zajdího se už třetí den konají v Bagdádu demonstrace.
Organizace Reportéři bez hranic (RSF) vyzvala k propuštění Zajdího z „humanitárních důvodů a kvůli zmírnění napětí“. „Ačkoli neschvalujeme takové chování jako prostředek vyjádření názoru nebo přesvědčení, klid, s nímž prezident Bush později o incidentu hovořil, by měl dát iráckým úřadům další důvod, aby projevily shovívavost,“ uvedla RSF.
Házení botou po Bushovi Iráčané schvalují
Ochranka: neselhali jsme
Americká tajná služba, která působí jako prezidentova ochranka, obhajovala reakci svých lidí při útoku. „Zazněly hlasy, jak je vůbec možné, že se novináři útok – byť jen botami – mohl podařit, i takové, že ochranka selhala,“ napsal včera list The Washington Post (WP).
Podotkl, že odborníci z prostředí tajných služeb takovou kritiku odmítají. „Tvrdí, že každá ochrana osoby má své limity v případě, pokud dotyčný není zcela izolován. Lidé v místnosti, kde se konala tisková konference, prošli důkladnou bezpečnostní kontrolou a tajná služba si ověřila jejich identitu. Opatření na prezidentovu ochranu přizpůsobila těmto faktům, takže o selhání nemůže být řeči,“ napsal WP.
Podle WP největší nebezpečí hrozilo Bushovi v roce 2005 při návštěvě Gruzie. Útočník hodil směrem k místu, kde řečnil, granát – ten ale nevybuchl.