První trest Alí dostal loni za účast na genocidě Kurdů. V případě šíitského povstání bylo souzeno celkem 15 představitelů režimu popraveného exprezidenta Saddáma Husajna.

Režimní činitelé povstání utopili v krvi. Odhaduje se, že u Nadžáfu, Karbaly, Hílly a Basry zemřelo na 100 000 lidí. Do ostřelování měst vládními letadly se odmítl vměšovat tehdejší americký prezident George Bush starší, který nařídil vojskům, aby se zastavily u hranic s Kuvajtem.

Madžíd tehdy sloužil jako ministr vnitra, před invazí USA do Kuvajtu působil krátce i jako vojenský guvernér Kuvajtu. Američané ho zatkli v roce 2003.

Úterní stání následovalo po vyslechnutí svědků popisujících, jak jejich příbuzné hromadně popravovali. Jedna svědkyně nařkla Alího, že v březnu 1991 osobně popravil její dva syny. K nohám jim připevnil cihly a vyhodil je z helikoptéry, uvedla loni. Další svědek řekl, že Madžíd osobně dohlížel na hromadnou popravou 200 lidí na stadiónu v Basře. Lidi popravovali po skupinách. V každé bylo 25 osob.

Madžíd nikdy nepopíral zabíjení Kurdů, tvrdí ale, že v Basře během masakru nebyl.

Šíité, menšina mezi muslimy ve světě, tvoří 60 procent irácké populace. Husajnův režim byl sunnitský a šíity desítky let utlačoval. V Iráku byly od americké invaze v březnu 2003 odkryty tucty masových hrobů obětí dvou velkých povstání.
Saddám Husajn byl v prosinci 2006 popraven právě za roli v masakru 148 šíitských vesničanů z Dudžailu na jihu země v roce 1982.
Madžíd už byl k smrti odsouzen loni v červnu za to, že nařídil smrt desítek tisíc Kurdů během operace Anfal v roce 1988. Irácké síly tehdy na Kurdy nasadily plyn.