Hlavní obsah

Olmert by vrátil téměř všechna okupovaná území výměnou za mír

JERUZALÉM

Předseda prozatímní izraelské vlády Ehud Olmert se vyslovil pro navrácení prakticky všech území okupovaných v roce 1967, tedy i Předjordánska, východního Jeruzaléma a Golanských výšin, výměnou za mír s Palestinci a Sýrií. Učinil tak v rozhovoru, který v pondělí otiskl deník Jediot Achronot.

Foto: Sebastian Scheiner, Reuters

Izraelský premiér Ehud Olmert

Článek

"Musíme dospět k dohodě s Palestinci, což znamená, že bude nutné vrátit téměř všechna (okupovaná) území, pokud ne vůbec všechna," řekl Olmert deníku. "Ponecháme si jisté procento těchto území, ale Palestincům budeme muset postoupit podobné procento (území izraelského), protože bez toho mír nebude," dodal.

Připustil, že případné navrácení zahrne i východní Jeruzalém. "Ten, kdo chce bezpečnost v Jeruzalémě a zejména nechce, aby mu traktory nebo buldozery přejely nohy, jako se to přihodilo jednomu z mých nejlepších přátel, bude se muset vzdát částí Jeruzaléma," poznamenal Olmert v narážce na dva červencové útoky ve městě, při nichž bylo několik lidí zabito a desítky osob byly zraněny.

Podle premiéra bude nutné najít "zvláštní řešení pro Chrámovou horu, posvátná a historická místa", která leží uvnitř Starého města.

"Ten, kdo bude chtít udržet izraelskou suverenitu nad celým městem, bude muset integrovat 270 000 Arabů. To nebude fungovat," zdůraznil dále.

Odchod z Golanských výšin

Olmert se vyslovil i pro odchod Izraele z Golanských výšin, což je podle něj neodmyslitelná podmínka pro uzavření mírové dohody se Sýrií. To by ale vyžadovalo také jisté úsilí ze strany Damašku. "Nenavrhuji uzavřít mír se Sýrií jedině na základě odchodu z Golan," upozornil.

"Syřané dobře vědí, čeho se budou muset vzdát, aby získali Golany. Budou se muset vzdát svého současného vztahu k Íránu; budou se muset vzdát svého vztahu k (šíitskému hnutí) Hizballáhu; budou se muset vzdát trvalé podpory, kterou poskytují terorismu (šíitského hnutí) Hamásu, (teroristické sítě) Al-Kajdy i džihádu (svaté války) v Iráku," upřesnil premiér.

Sporné body mezi Izraelci a PalestinciHranice palestinského státu:Palestinci požadují na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN odchod Izraele z okupovaných území od roku 1967 včetně východního Jeruzaléma. Hlavní izraelské politické síly jsou pro vznik demilitarizovaného palestinského státu vedle Izraele.Jeruzalém:Palestinci chtějí mít východní Jeruzalém, který Izrael obsadil ve válce v roce 1967, jako hlavní město budoucího palestinského státu. Podle hlavních izraelských politických stran má zůstat pod izraelskou kontrolou celý Jeruzalém.Palestinští uprchlíci:Palestinci na základě rezoluce VS OSN požadují „právo na návrat“ asi 3,7 miliónu uprchlíků a jejich potomků od roku 1948, kteří opustili západní břeh Jordánu a Gazu. Izrael návrat uprchlíků do Izraele vylučuje, nevyhýbá se rozhovorům o finančních kompenzacích.Židovské osady:Ve více než 140 židovských osadách na západním břehu Jordánu žije asi 267 tisíc osadníků. Většina z nich si přeje anexi ze strany Izraele. Palestinci považují židovské osady za ilegální.

Olmertova politická dráha

1993 - Začíná desetileté působení v úřadu starosty Jeruzaléma.

2005 - S tehdejším premiérem Arielem Šaronem opouští pravicové uskupení Likud a zakládá stranu Kadima.

2006 - Šarona postihla mozková mrtvice a Olmert po něm přebírá post.

2007 - Po sedmileté pauze pomáhá znovu obnovit izraelsko-palestinské mírové rozhovory.

2008 - Rezignoval na předsednickou funkci v Kadimě a post izraelského premiéra.

Reklama

Související články

V Jeruzalémě útočil další buldozerista

Nejméně šestnáct zraněných si vyžádal další útok nakladačem v Jeruzalémě. Policie v úterý potvrdila, že řidiče na místě zastřelila. Na začátku července...

Výběr článků

Načítám