Dohoda počítá s předáním iráckých měst vládním složkám do 30. června 2009. Američtí vojáci budou na základnách mimo města a zemi by měli úplně opustit do konce roku 2011. Spojené státy se zavázaly, že ponechá v Iráku své armádní instruktory, pokud o ně Bagdád požádá. Krok by musela posvětit komise složená ze zástupců obou zemí.

"Dohodli se na roce 2011," řekl v telefonickém interview hlavní irácký vyjednávač Muhammad Hadž Hamúd. "Usoudí-li irácká vláda, že je nezbytné zachovat přítomnost amerických sil déle, může se tak stát."

Úmluva také potvrzuje imunitu amerických vojáků v zemi. "Strany se dohodly, že síly spadají pod americkou jurisdikci. Výjimkou jsou případy jednoznačného porušení iráckých zákonů a zločinů proti civilistům,“ řekl CNN náměstek iráckého ministra zahraničí Muhammad Hadž Hamúd.

O stažení ve čtvrtek v Bagdádu s iráckým prezidentem Džalálem Talabáním jednala šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová. Na následné tiskové konferenci oba představitelé potvrdili, že dohoda o stažení je blízko. Irácká strana původně usilovala o odchod Američanů do konce příštího roku.

V Iráku v srpnu působilo na 147 tisíc amerických vojáků.

Spojené státy vedly invazi do Iráku v březnu 2003, i když neměly posvěcení od OSN. Tvrdily, že režim tehdejšího prezidenta Saddáma Husajna disponuje zbraněmi hromadného ničení. To se ale nepotvrdilo. Spojenci Bagdád dobyli po pár týdnech. Husajn byl několik měsíců na útěku, pak byl dopaden a koncem roku 2006 popraven.

Úvodní vojenský úspěch spojenců zastínily násilnosti. Počátkem roku 2007 byly sebevražedné výbuchy na denním pořádku. Trend pomohlo zastavit posílení amerických sil a dohoda se sunnitskými vzbouřenci i šíitským vůdce Muktadou Sadrem a jeho Mahdího armádou. Zemi přesto dál rozdělují náboženské, etnické, sociální a politické rozepře.