Spojené státy musely k Basře urychleně vyslat posily. Při těžkých bojích zemřelo několik stovek povstalců, na šedesát iráckých vojáků a jeden Američan. Američtí instruktoři pomáhající iráckým vládním silám byli podle listu šokovaní, když zjistili, že britské tajné služby mají se Sadrovou Mahdího armádou od loňského léta dohodu o urovnání.

Otřesená důvěra v britskou armádu

Deník dodává, že dohoda, která měla podnítit šíitské hnutí k účasti na politickém dění a omezit roli extremistických frakcí, zasadila tvrdou ránu reputaci Britů v Iráku. Britské síly nemohly podle úmluvy vstoupit do Basry bez svolení ministra obrany Dese Brownea. Ministr stačil přikývnout, až když boje končily.

Britská vláda dohodu se Sadrovými milicemi nikdy nepotvrdila. Jeden představitel ministerstva obrany ji popřel, jiný zdroj z podobné pozice však Timesům pověděl, že irácký premiér a američtí velitelé byli neúčastí Britů zaskočeni.

Jeden z iráckých velitelů řekl, že bez Američanů by mise nemohla být provedena, neboť Britové neudělali nic. "Britským silám nevěřím. Nechtěli ztratit jediného vojáka,“ dodal. Kapitán námořní pěchoty USA Eric Whyne řekl, že ho dohoda koaličních sil s nepřítelem a slib, že nevstoupí do jeho oblasti, aby na ně nebylo útočeno, zaskočila.

Dohoda jako s IRA

"Můžete obviňovat Američany z různých věcí, třeba z neobratnosti, ale nemůžete je vinit z toho, že nastalou situaci neřeší. Zatímco my jsme měli strategii vyhýbání, Američané do toho prostě šli a problém řešili,“ řekl Timesům britský armádní zdroj.

Jiný doplnil, že dohoda s povstalci měla po vzoru dohody Londýna s Irskou republikánskou armádou (IRA) směřovat k usmíření. To se prý ale nepovedlo.

USA podle deníku o jednáních obou stran, jež pokračovaly až do března, věděly a pomáhaly zajistit odchod britských oddílů z Basry loni v září výměnou za propuštění zajatců. Smírčí proces ztroskotal 25. března poté, co irácký premiér Núrí Malikí nařídil překvapivý úder na Basru.

Američané reagovali vysláním posil a logistickou a vzdušnou podporou. Brity navíc handicapovala nepřítomnost jejich velitele, generálmajora Barneyho Whitea-Spunnera, který byl na lyžařské dovolené. Jeho zástupce se vydal situaci s Málikím konzultovat, ale nebyl přijat. První britské oddíly vstoupily do města v poslední březnový den.