Článek
Irácký premiér Núrí Málikí minulý týden podpořil stažení amerických sil z Iráku. Také šéf sboru náčelníků štábů americké armády Mike Mullen minulý týden uvedl, že vzhledem ke zlepšujícím se bezpečnostním podmínkám v Iráku bude asi moci na podzim doporučit další snižování počtu amerických vojáků v zemi.
Bush nechce stanovit termín stažení
Současná americká administrativa i britská vláda se stavějí proti stanovení konkrétního data pro odchod koaličních vojáků. Bílý dům sice v pátek prohlásil, že se prezident Bush a irácký premiér Núrí Málikí shodli na "obecném časovém horizontu" pro odchod amerických vojsk, nicméně že americká vláda odmítá stanovení "umělého harmonogramu" pro jejich odchod.
V Iráku je nyní po stažení loňských dvacetitisícových posil asi 150 000 amerických vojáků. Obama by zřejmě část z nich poslal do Afghánistánu, který je podle něj ústřední frontou ve "válce s terorismem“
Obama se chce soustředit na Afghánistán
"Afghánská vláda potřebuje dělat více. Ale my musíme chápat že situace tady v Afghánistánu je urgentní,“ uvedl Obama a dodal: "A věřím, že to musí být naše hlavní ohnisko, naše ústřední fronta v naší bitvě proti terorismu. Obama by tam poslal nejméně 7000 vojáků.
McCain považuje stažení za porážku
Plánem stáhnout během šestnácti měsíců většinu bojových jednotek z Iráku tvrdě kritizuje kandidát republikánů John McCain. Podle něj se Obamův plán na urychlené stažení vojáků rovná kapitulaci. Totéž tvrdí i nezávislý senátor John Lieberman, který býval dříve demokratem. Oceňuje, že McCain raději prohraje volby než by prohrál válku.
Jednání s americkými veliteli v Iráku má otupit ostří odpůrců, kteří tvrdí, že Obama jedná populisticky bez pochopení potřeb bojiště a velitelů.
