„Odboj bude veden jedinou skupinou, jejíž roli a podstatu brzy vymezím,“ napsal. Sadrovy milice Mahdího armády jsou vlivnou silou v šíitských městech Iráku. Od loňského roku, co přistoupily na příměří, v zemi výrazně ubylo násilností. Části milicí, podporovaných Íránem, se ale postoj nelíbí a na jaře se účastnila krvavých střetů v Basře a bagdádské čtvrti Sadr.

Pozorovatelé Sadrovo vyjádření interpretují jako snahu získat znovu důvěru a vliv nad radikální frakcí a usmířit si ostatní etnické a náboženské skupiny.

Role nově vytvořených jednotek bude podle Sadra výlučná. „Držení zbraní novou skupinou bude výhradní a tyto zbraně budou namířeny na okupanta a na nikoho jiného. Vzdor okupaci zastaví osvobození nebo mučednická smrt,“ napsal.

Zbytek Mahdího armády se má proměnit v občanské hnutí působící ve společenských oblastech, což zahrnuje i „boj proti západní ideologii a osvobození myslí od dominace a globalizace“.

Problémy mají USA a spojenci také s iráckou vládou. Irácký premiér Núrí Málikí uvedl, že rozhovory o dlouhodobé americko-irácké bezpečnostní smlouvě uvázly na mrtvém bodě. Podle Málikího mají Spojené státy tak velké požadavky, že by byla narušena svrchovanost Iráku. Dohoda má poskytnout i právní rámec pro setrvání amerických vojsk v Iráku po vypršení jejich mandátu koncem roku.