Izrael nikdy vlastnictví jaderných zbraní nepřiznal, i když se obecně jejich existence předpokládá. Američtí představitelé se na veřejnosti od izraelské linie neodchylují, což Carter porušil. Izraelce tím zřejmě nepopudí poprvé. V minulosti kritizoval izraelskou výstavbu na Západním břehu Jordánu i odmítavý postoj Jeruzaléma k jednáním s radikálním palestinským hnutím Hamás.

Carter, jehož výkon úřadu prezidenta (1977 - 1981) poznamenalo 444denní obléhání americké ambasády v Teheránu, kde íránští militanti zadržovali 52 diplomatů z USA, v neděli obhajoval zahájení americko-íránských rozhovorů. „Radil bych Spojeným státům, aby začaly teď s Íránem jednat a přesvědčily ho, aby upustil od jaderných ambicí,“ řekl.

Dodal ale, že i kdyby Írán vyvíjel jaderné zbraně, čehož se Západ obává, nezůstane to utajeno, jako v případě nukleárních arzenálů zemí jako USA, Rusko, Čína, Británie, Francie - a Izrael. Ani v jejich případě se rozsah neutajil.